ECLI:CZ:US:1997:2.US.169.97
sp. zn. II. ÚS 169/97
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatele B.H., zastoupeného advokátem JUDr. Z.K., o ústavní stížnosti proti rozsudku Okresního soudu ve Žd'áře nad Sázavou, čj. 5 C 156/90, ze dne 27. 2. 1996, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
S odkazem na §75 odst. 2 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., dle kterého ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když není splněna podmínka vyčerpání všech procesních prostředků, jestliže v řízení o opravném prostředku dochází ke značným průtahům, z nichž stěžovateli vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma, se stěžovatel ve své ústavní stížnosti domáhá potvrzení mezitímního rozsudku Okresního soudu ve Žd'áře nad Sázavou ze dne 27. 2. 1996, sp. zn. 5 C 156/90, kterým bylo rozhodnuto tak, že nárok na náhradu škody stěžovatele je dán. Dále ve své ústavní stížnosti stěžovatel uvedl, že proti tomuto rozsudku bylo žalovaným podáno dne 15. 3. 1996 odvolání, o kterém dosud nebylo krajským soudem rozhodnuto. Z ustanovení čl. 83 ústavy a §72 zák. č. 182/1993 Sb., o-Ústavním soudu, plyne jako předpoklad pro řízení o ústavní stížnosti nezbytnost tvrzení stěžovatele o tom, že napadeným rozhodnutím došlo k porušení ústavně zaručených základních práv a svobod, o tuto situaci se však v dané věci zjevně nejedná, neboť stěžovatel protiústavnost napadeného rozhodnutí nejenže nenamítá, ale naopak se ve jménu zachování jeho ústavnosti domáhá jeho potvrzení, a to přesto, že dle §81 odst. 2 písm. a) a odst. 2 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, má Ústavní soud pouze kasační pravomoci. Z uvedených důvodů nezbylo než návrh dle §43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout jako zjevně neopodstatněný. Jinými slovy §75 odst. 2 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. umožňuje zahájit řízení před Ústavním soudem proti nepravomocnému rozhodnutí nejen za předpokladu značných průtahů, z nichž vzniká nebo může vzniknout vážná a neodvratitelná újma, ale také, a to především, za předpokladu, že stěžovatel tvrdí protiústavnost takového ústavní stížností napadeného rozhodnutí, tak jak předpokládá §72 zák. č. 182/1993 Sb. a jak odpovídá koncepci Ústavního soudu jako orgánu ochrany ústavnosti. Protože právě posledně uvedený předpoklad, tj. tvrzené porušení ústavně zaručených základních práv a svobod ve věci napadeného rozhodnutí Okresního soudu ve Žd'áře nad Sázavou ze dne 27. 2. 1996, sp. zn. 5 C 156/90, není splněn, nezbylo než návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová
V Brně dne 28. 5. 1997 soudce zpravodaj