ECLI:CZ:US:1997:2.US.196.96
sp. zn. II. ÚS 196/96
Usnesení
Sp. zn. II. ÚS 196/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci 1. navrhovatele J.K. a 2. navrhovatelky M.K., obou zastoupených advokátem JUDr. J.N., o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 6. 5. 1996, čj. 12 Co 174/96-137, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Klatovech ze dne 27. 12. 1995, čj. 5 C 290/92-112, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelé se u obecných soudů domáhali, aby soud vyslovil, že na ně přechází vlastnické právo k domu ve Z., k příslušenství tohoto domu, a to stodole, stáji a kůlně a k pozemku p. č. 1 v k. ú. Z.
Soud I. stupně napadeným rozsudkem návrh zamítl, soud II. stupně pak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.
Proti naříkaným rozsudkům podali navrhovatelé ústavní stížnost. Dle ústavní stížnosti navrhovatelé namítají, že byli zkráceni ve svých ústavních právech dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") zejména tím, že soudy nerespektovaly toto ustanovení v té části, kde se uvádí, že vlastnické právo všech účastníků má stejný zákonný obsah a ochranu a dle. čl. 36 odst. 1 Listiny, podle něhož se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu.
Navrhovatelé ve své ústavní stížnosti předeslali, že naříkaná rozhodnutí obecných soudů napadli současně dovoláním podle ustanovení §239 odst. 2 o. s. ř., a to z důvodů, uvedených v §241 odst. 2 písm. b), d) o. s. ř.
O dovolání rozhodl Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 28. 4. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1164/96.
Při posuzování přípustnosti tohoto dovolání postupoval dovolací soud podle ustanovení §239 odst. 2 o. s. ř. a dospěl k závěru, že dovolání je přípustné. Dovolací soud napadené rozhodnutí přezkoumal, dovolání však neshledal důvodným a zamítl je.
II. ÚS 196/96
Dle §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. V daném případě bylo posledním procesním prostředkem dovolání.
Ústavní soud shledal za prokázané, že v posuzované věci navrhovatelům dovolání příslušelo. V důsledku toho lze navrhovatelům vytknout nevyčerpání všech procesních prostředků, poskytovaných zákonem k ochraně práva. Dle §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. je ústavní stížnost nepřípustná.
Podle §43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu
V Brně dne 20. srpna 1997