ECLI:CZ:US:1997:2.US.235.97
sp. zn. II. ÚS 235/97
Usnesení
II. ÚS 235/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele A.I.I., o návrhu ze dne 29. 6. 1997, takto:
Návrh se o d m í t á
Odůvodnění:
Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 29. 6. 1997 poukazoval na nesrovnalosti hlavního líčení v řízení vedeném u Okresního soudu Brno - venkov, pod sp. zn. 2 T 320/96, a skutečnost, že nebyl přizván ani vyrozuměn o jednání konaném v jeho věci Krajským soudem v Brně dne 26. 2. 1997.
Vzhledem k tomu, že podání navrhovatele nesplňovalo náležitosti zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, byl navrhovatel přípisem, doručeným mu oproti podpisu dne 17. 7. 1997, vyzván k odstranění vad návrhu, a to ve lhůtě do 25. 8. 1997. Tato výzva obsahovala mimo jiné také upozornění, že v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepisu návrhu. Dále výzva obsahovala poučení o tom, že zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, neumožňuje ustanovení advokáta z úřední moci, avšak že dle zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, má každý právo na poskytnutí právní pomoci a na to, aby mu byl v případě, že mu tato pomoc bude odmítnuta,
II. ÚS 235/97
přidělen advokát určený Českou advokátní komorou, a konečně byl poučen i o ustanovení §83 zák. č. 182/1993 Sb., který za splnění stanovených podmínek umožňuje, aby náklady řízení před Ústavním soudem zčásti nebo zcela uhradil stát.
Ústavní soud po marném uplynutí lhůty k odstranění vad návrh znovu přezkoumal včetně přípisu navrhovatele ze dne 22. 8. 1997 a dospěl k závěru, že se přes přípis navrhovatele ze dne 22. 8. 1997, kterým žádá o přidělení advokáta, ačkoliv byl výslovně shora citovaným přípisem poučen nejen o tom, že zák. č. 182/1993 Sb. neumožňuje Ústavnímu soudu advokáta ustanovit, ale také o tom, jak dále za účelem splnění podmínky, týkající se obligatorního zastoupení advokátem postupovat, jedná o návrh, který nemá náležitosti stanovené zákonem, zejména proto, že navrhovatel není dosud zastoupen advokátem.
Za této situace a s přihlédnutím k tomu, že dne 25. 8. 1997 uplynula lhůta k odstranění vad návrhu, byl návrh dle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnut, neboť navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová
V Brně dne 2. 9. 1997 soudkyně Ústavního soudu