ECLI:CZ:US:1997:2.US.24.97
sp. zn. II. ÚS 24/97
Usnesení
Sp. zn. II. ÚS 24/97 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci ústavní stížnosti proti postupu Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, podanou L.M., zastoupeného advokátem JUDr. O.Ch., na necennost Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec, jako účastníka řízení, mimo ústní jednání, takto:
Návrh se odmítá .
O d ů v o d n ě n í I.
Dne- 21. 1. 1997 se na Ústavní soud obrátil s ústavní stížností L.M., zastoupený advokátem JUDr. O.Ch. Součástí ústavní stížnosti byl návrh na vydání předběžného opatření, aby v zásahu do práv stěžovatele nebylo pokračováno.
Svou ústavní stížností se navrhovatel domáhá, aby Ústavní soud zasáhl proti nečinnosti účastníka řízení, když je stíhán pro trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) a e) a odst. 4 tr.z. Od 17. 11. 1995 je ve vazbě podle ustanovení §67 písm. a) a b)' tr.ř. Obžaloba byla na navrhovatele podána dne 12. 7. 1996, věc je vedena pod sp. zn. 28 T 16/96. Ve věci však dosud nebylo nařízeno hlavní líčení a soud je po dobu více než 6 měsíců nečinný. Tento postup odporuje čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, stejně jako ustanovení §2 odst. 4 tr.ř.
K návrhu se vyjádřil za účastníka JUDr. J.H., který konstatoval, že s ohledem na nápad trestních věcí, jejich složitost a časovou náročnost není možné nařídit věc navrhovatele
II. ÚS 24/97
dříve. Především však uvedl, že navrhovatel a nezávisle na něm druhý obviněný v dané věci podali postupně návrh na propuštění z vazby a v důsledku toho bylo třeba dvakrát po sobě předložit spis vrchnímu soudu. Sám spis má přes 1000 stran, což rovněž svědčí o složitosti případu.
Ústavní soud si vyžádal předmětný spis a na základě předloženého vyjádření posoudil podanou ústavní stížnost takto:
Navrhovatel neprokázal, že by využil svého práva k podání stížnosti podle zákona ČNR č. 436/1991 Sb., o některých opatřeních v soudnictví, o volbách přísedících, jejich zproštění a odvolání z funkce a o státní správě soudů ČR, ve znění pozdějších předpisů. Nevyčerpal proto všechny procesní prostředky, které mu zákon poskytuje k ochraně jeho práva na projednání věci bez zbytečných průtahů a v přiměřené lhůtě. I v opačném případě však došel Ústavní soud k závěru, že stížnost je zjevně neopodstatněná, neboť posouzení "průtahů" v řízení závisí na okolnostech konkrétního případu. Z vyjádření účastníka řízení a spisového materiálu vyplynulo, že takové zanedbání v této fázi řízení ještě účastníku řízení s ohledem na složitost věci a dvojí řízení o propuštění z vazby vytýkat nelze.
Podle §43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny. Podle §43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh zjevně neopodstatněný. Podmínky tohoto ustanovení jsou rovněž naplněny. Soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. března 1997 Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu ČR