ECLI:CZ:US:1997:2.US.251.96
sp. zn. II. ÚS 251/96
Usnesení
II.ÚS 251/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti K.O., zastoupené JUDr. J.Š., proti rozhodnutí O.ú. T., okresního pozemkového úřadu ze dne 23.6. 1995, č.j. 111-1007/95-P1, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Soudce zpravodaj podle ustanovení §43 odst.1 písm. b) zák.č. 182/1993 Sb. návrh odmítl, neboť návrh byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Stěžovatelka podanou ústavní stížností, kterou Ústavní soud obdržel dne 16.9. 1996 napadá rozhodnutí O.ú. v T.- okresního pozemkového úřadu ze dne 23.6. 1995, č.j. 111-1007/95-P1, kterým bylo podle §29 odst.1 zák.č. 71/1967 Sb., (správní řád) přerušeno správní řízení ve věci uplatněného restitučního nároku stěžovatelky na zemědělský majetek v k.ú. S.
Stěžovatelka uvedla, že podáním doručeným dne 24.6. 1992 k O.ú. v T. - okresnímu pozemkovému úřadu, uplatnila v zákonné lhůtě restituční nárok na vydání podle zák. č. 229/1991 Sb.
II.ÚS 251/96
Tento správní úřad rozhodl tak, že podle §29 odst.1 zák.č. 71/1967 Sb. zahájené řízení přerušil.
Stěžovatelka proto podala dne 31.7. 1995 k Ministerstvu zemědělství, Ústřednímu pozemkovému úřadu jako nadřízenému orgánu podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení.
Tento ústřední orgán státní správy neshledal podaný podnět důvodným.
Stěžovatelka tvrdí, že rozhodnutím O.ú. v T., jimž bylo přerušeno řízení podle §29 odst.1 zák.č. 71/1967 Sb. bylo porušeno základní právo zakotvené v čl. 38 odst.2 a v čl. 36 odst.1 Listiny základních práv a svobod. V další části svého návrhu stěžovatelka pak rozvedla své důvody pro které se domnívá, že správní orgán nebyl oprávněn zahájené restituční řízení přerušit. Závěrem navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí O.ú. v T., okresního pozemkového úřadu ze dne 23.6. 1995, č.j. 111-1007/95-P1.
Z napadeného správního rozhodnutí soudce zpravodaj zjistil, že tento věcně a místně příslušný úřad rozhodl tak, že správní řízení ve věci uplatněného restitučního nároku stěžovatelky na zemědělský majetek v k.ú. S. podle §29 odst.1 zák.č. 71/1967 Sb. přerušil s odůvodněním, že stěžovatelka v zákonné lhůtě uplatnila restituční nárok na vydání nemovitostí ve smyslu zák.č. 229/1991 Sb. Navrhovatelka však byla vlastnicí požadovaných nemovitostí pouze do 5.8. 1968 kdy výměnnou, kupní a postupní smlouvou č.j. RI 782/68 a další darovací smlouvou registrovanou pod č.j. RI 436/77 darovala nemovitosti různým fyzickým osobám. Předmětné nemovitosti byly v době rozhodování pozemkového úřadu ve výhradním vlastnictví fyzických osob. Takovéto nemovitosti nemohl proto pozemkový úřad podle platných předpisů stěžovatelce vydat.
II.ÚS 251/96
Shora citované rozhodnutí napadla stěžovatelka mimořádným opravným prostředkem podaným k Ministerstvu zemědělství, Ústřednímu pozemkovému úřadu (§65 zák.č. 71/1967 Sb.). Při řízení o tomto mimořádném opravném prostředku dospělo Ministerstvo zemědělství k závěru, že podnět není důvodný, neboť v daném případě neexistuje důvod ke zrušení napadeného rozhodnutí pozemkového úřadu.
Předmětem návrhu, jak z petitu podání vyplývá, je správní rozhodnutí, proti němuž není přípustný řádný opravný prostředek. Mimořádný opravný prostředek, jakým je podnět k přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení ve smyslu §65 zák.č.71/1967 Sb., nemůže zachovat prekluzívní 60 denní lhůtu k podání ústavní stížnosti ve smyslu §72 odst.2 zák.č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, která počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovatele poskytuje.
Jediným pravomocným rozhodnutím, kterým stěžovatelka argumentuje, je právě napadené rozhodnutí O.ú.-pozemkového úřadu v T., ze dne 23.6. 1995.
Vzhledem k tomu, že návrh stěžovatelky obdržel Ústavní soud až dne 16.9. 1996 bylo nutno podanou ústavní stížnost jako opožděnou odmítnout.
Pokud se týká stěžovatelkou uváděného ustanovení §75 odst.2 písm.a) zák.č. 182/1993 Sb., pak toto zákonné ustanovení nemá vliv na běh lhůty k podání ústavní stížnosti podle §72 odst.2 zák.č. 182/1993 Sb.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu
V Brně dne 8.12. 1997