ECLI:CZ:US:1997:2.US.280.96
sp. zn. II. ÚS 280/96
Usnesení
II. ÚS 280/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelů: 1.) navrhovatele R.B. a 2.) navrhovatelky H.B., obou zastoupených advokátkou JUDr. P.T., o ústavní stížnosti ze dne 14. 10. 1996, došlé Ústavnímu soudu dne 17. 10. 1996, takto:
Návrh se odmítá .
Náhrada nákladů zastoupení se nepřiznává.
Odůvodnění:
O.ú. K. - pozemkový úřad - rozhodnutím ze dne 2. 4. 1993, čj. Poz. 329/R-355/92-Kl, nepřiznal 1. a 2. navrhovateli vlastnické právo k pozemkům ve výroku uvedeným a zamítl jimi uplatňovaný nárok dle ustanovení §9 odst. 4 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů.
Krajský soud v Ostravě rozhodnutí OÚ v K. potvrdil rozsudkem ze dne 10. 6. 1993, sp. zn. 22 a 164/93. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 8. 1993.
O.ú. K. - pozemkový úřad - rozhodnutím o obnově řízení ze dne 26. 4. 1996, čj. PU-263/R-355/95-Pa, nepovolil obnovu řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 10. 9. 1996.
Proti výše uvedeným rozhodnutím podali navrhovatelé ústavní stížnost s tím, že došlo k porušení zákona, neboť od počátku projednávání restitučního nároku obou navrhovatelů se neuplatňovala zásada materiální pravdy a nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav věci.
Podle §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy. nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Ze systematického výkladu §72 a §75 odst. 1, na který §72 cit. zákona odkazuje, pak vyplývá, že za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení. Lhůta k podání ústavní stížnosti tak započala
II. ÚS 280/96
běžet dnem, kdy nabyl právní moci rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 10. 6. 1993, sp. zn. 22 a 164/93, tj. dnem 6. 8. 1993.
Ústavní stížnost byla předána k poštovní přepravě podle razítka podací pošty H., dne 15. 10. 1996. Stalo se tak po lhůtě stanovené zákonem.
Z výše uvedeného je zřejmé, že ústavní stížnost navrhovatelů nelze věcně projednat, neboť byla podána po uplynutí lhůty určené k podání ústavní stížnosti zákonem.
Dle §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, Ústavnímu soudu proto nezbylo, než návrh dle §43 odst. 1 písm. b) cit. zákona odmítnout.
Přípisy ze dne 28. 11. 1996, došlými Ústavnímu soudu České republiky dne 2. 12. 1996, žádali oba navrhovatelé ústavní soud o osvobození nákladů řízení.
Dle §83 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, rozhodne soudce zpravodaj za podmínek stanovených tímto zákonem, nebyla-li ústavní stížnost odmítnuta, že náklady zastoupení stěžovatele zcela nebo zčásti zaplatí stát. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla odmítnuta, rozhodl soudce zpravodaj tak, jak je výše uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti rozhodnutí ústavního soudu ČR není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. 1. 1997 Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu ČR