ECLI:CZ:US:1997:2.US.300.96
sp. zn. II. ÚS 300/96
Usnesení
II. ÚS 300/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele M.Š., o návrhu ze dne 23. 10. 1996, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 23. 10. 1996, doručeném Ústavnímu soudu dne 1. 11. 1996, uvedl, že rozhodnutím Okresního soudu ve Frýdku-Místku, sp. zn. 1 T 59/95, ze dne 30. 9. 1996, kterým byl odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 35 měsíců, bylo hrubě porušeno jeho právo na obhajobu, zajištěné č1. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a současně tak došlo k porušení Ústavy ČR. Dále konstatoval porušení zák. č. 283/1991 Sb., o Policii ČR, zák. č. 355/1991 Sb., o soudech a soudcích, trestního zákona a trestního řádu.
Vzhledem k tomu, že podání navrhovatele nesplňovalo náležitosti zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, byl navrhovatel přípisem ze dne 13. 11. 1996 vyzván k odstranění vad návrhu, a to ve lhůtě do 20. 12. 1996.
V přípise, doručeném Ústavnímu soudu dne 10. 12. 1996,
II. ÚS 300/96
navrhovatel sdělil, že trvá na projednání ústavní stížnosti, žádá o přidělení advokáta s tím, aby náklady na jeho zastoupení uhradil stát, rovněž informoval Ústavní soud, že na den 20. 1. 1997 je u Krajského soudu v Ostravě nařízeno jednání, týkající se odvolání proti napadenému rozhodnutí.
V přípise, doručeném navrhovateli oproti podpisu dne 19. 12. 1996, byl navrhovatel poučen o tom, že právní předpisy neumožňují přidělení advokáta účastníku řízení ze strany ústavního soudu a opakovaně byl informován o nutnosti obrátit se s žádostí o přidělení advokáta na ČAK, pokud mu bude poskytnutí právní pomoci odmítnuto. Stěžovatel byl rovněž informován o ustanovení §75 zák. č. 182/1993 Sb., dle kterého je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které zákon k ochraně práva přiznává. Současně mu byla do 7. 1. 1997 prodloužena lhůta k odstranění vad návrhu.
Ústavní soud po marném uplynutí i prodloužené lhůty k odstranění vad návrhu znovu přezkoumal podání stěžovatele a dospěl k závěru, že jde o návrh, který nemá náležitosti dle zák. č. 182/1993 Sb., mimo jiné proto, že navrhovatel dosud není zastoupen advokátem. Za této situace a vzhledem k tomu, že dne 7. 1. 1997 uplynula lhůta k odstranění vad, byl návrh stěžovatele dle §43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová
V Brně dne 3. 2. 1997 soudkyně Ústavního soudu ČR