ECLI:CZ:US:1997:3.US.10.97
sp. zn. III. ÚS 10/97
Usnesení
III. US 10/97-6
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele Z.J., zastoupeného advokátem JUDr. P.P., o návrhu z 9. ledna 1997, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem, který Ústavní soud ČR obdržel 13. ledna 1997, se stěžovatel domáhal přezkoumání postupu soudů v trestním řízení, vedeném proti jeho osobě, a zrušení rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 9. října 1996, sp. zn. 3 To 378/96, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 16. dubna 1996, sp. zn. 5T 56/95. Uvedl, že označenými rozhodnutími soudů byla porušena jeho práva, zaručená mu Ústavou ČR v čl. 95 odst. 1 a Listinou základních práv a svobod v čl. 8 odst. 1 a v čl. 40 odst. 2.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti /§72 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zák. č.182 /1993 Sb./.
Z obsahu stížnosti, záznamu o předání stížnosti k doručení Ústavnímu soudu a sdělení Krajského soudu v Brně ze dne 21. ledna 1997 bylo zjištěno, že o odvolání stěžovatele označený soud rozhodl dne 9. října 1996, kdy usnesením sp. zn. 3 To 378/96 bylo odvolání odmítnuto.
111. ÚS 10/97-7
Podle §139 odst. 1 písm. a) trestního řádu je rozsudek pravomocný, jestliže zákon proti němu odvolání nepřipouští. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo zamítnuto odvolání stěžovatele, odvolání přípustné není, a proto nabylo právní moci vyhlášením, tj. dnem 9. října 1996, jímž také započal běh lhůty k podání stížnosti. V souladu s §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. pak lhůta skončila dne 9. prosince 1996, stížnost byla podána až 10. ledna 1997, tedy po zákonem stanovené lhůtě. Pro výše uvedené byla usnesením, bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání, stížnost dle §43 odst. 1 písm. b) zák. č.182/1993 Sb. odmítnuta.
Pro odmítnutí po lhůtě podané stížnosti Ústavní soud již nevyzýval zástupce stěžovatele k odstranění vad návrhu, který neodpovídal ustanovení §34 odst. 1 a také vad plné moci, jejíž obsah nebyl v souladu s §31 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. ledna 1997
JUDr. Pavel Holländer
soudce zpravodaj