ECLI:CZ:US:1997:3.US.238.97
sp. zn. III. ÚS 238/97
Usnesení
III. ÚS 238/97-6
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele J.K., zastoupeného advokátem JUDr. J.V., o návrhu ze dne 3. července 1997, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem, podaným 4. července 1997 a doručeným Ústavnímu soudu České republiky 7. července 1997, se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Okresního soudu ve Vsetíně ze 30. června 1993, sp. zn. 1 T 224/93. Uvedl, že označeným rozhodnutím vzal soud na vědomí zpětvzetí návrhu na pokračování v trestním řízení, přičemž návrh vzal zpět jeho právní zástupce, aniž to s ním, jako obviněným, projednal.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. .10 Ústavy. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě stanovené pro jeho podání (§72 odst. 1 písm. a), odst. 2 a §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb.).
Z obsahu podání a usnesení Okresního soudu ve Vsetíně ze 30. června 1993, č. j.
1 T 224/93-6, bylo nepochybně zjištěno, že návrh stěžovatele byl podán k Ústavnímu soudu po lhůtě stanovené §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., a proto bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo (§43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb.). S ohledem na odmítnutí
111. ÚS 238/97-7
stížnosti pro uplynutí lhůty nezabýval se ústavní soud již tím, zda podaný návrh splňuje podmínky pro přípustnost stížnosti (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Je třeba uvést, že dle citovaného ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, přičemž za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. července 1997
JUDr. Pavel Holländer
soudce zpravodaj