ECLI:CZ:US:1997:3.US.289.96
sp. zn. III. ÚS 289/96
Usnesení
III. ÚS 289/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele ČZ, zastoupeného advokátem JUDr. P.B., o návrhu ze dne 21. října 1996, takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Stížností, která byla Ústavnímu soudu České republiky doručena 23. října 1996, se navrhovatel domáhal přezkoumání rozhodnutí M.ú., ze dne 11. 7. 1996 a rozhodnutí O.ú., z 27. 8. 1996. Uvedl, že těmito rozhodnutími, jimiž bylo zastaveno stavební řízení, zahájené na základě jeho návrhu, došlo k zásahu do práv stěžovatele, chráněných ústavou ČR a Listinou základních práv a svobod, a navrhl proto jejich zrušení. Poněvadž mu znění ustanovení §248 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu brání obrátit se s žalobou na soud, je výše označené rozhodnutí O.ú., jako rozhodnutí procesní, soudně nepřezkoumatelné. Vyloučení soudního přezkumu procesních rozhodnutí orgánů veřejné správy považuje stěžovatel za porušení věty druhé odst. 2 č1. 36 Listiny základních práv a svobod a proto navrhl, aby Ústavní soud citované ustanovení občanského soudního řádu v části obsahující slovo "procesní" zrušil dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti /§72 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb./. Spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je
III. ÚS 289/96-12
předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis /§74 zák. č. 182/1993 Sb./. Z obsahu stížnosti, spisu O.ú. Z, referátu výstavby a regionálního rozvoje sp. zn. 6d 6808/96, nebylo v postupu orgánů, jednajících a rozhodujících o návrhu na vydání územního rozhodnutí, zjištěno porušení práv stěžovatele jako účastníka správního řízení. Stěžovatel byl vyzván k odstranění vad návrhu, který nebyl v souladu s §7 odst. 1 stavebního řádu /vyhl. č. 85/1976 Sb., ve znění novel/, když neobsahoval údaje o účastnících řízení, jejichž práva a chráněné zájmy mohly být územním rozhodnutím dotčeny /§14 správního řádu/, stejně jako údaje o druzích a parcelních číslech dotčených pozemků podle evidence nemovitostí. Stěžovatel návrh nedoplnil a proto jeho stížnost, směřující proti rozhodnutím o zastavení řízení /v souladu s §35 odst. 2 stavebního zákona/ byla shledána zjevně neopodstatněnou.
Pro výše uvedené důvody byl návrh, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dle §43 odst. l písm. c) zák. č 182/1993 Sb. odmítnut.
Návrh, směřující proti části §248 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu ve slově "procesní" se pro odmítnutí stížnosti stal nepřípustným, konečně napadené ustanovení nebylo v rozhodnutích orgánů veřejné moci uplatněno /§74 a §75 odst. 1 zák. č.182/1993 Sb./.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně 8. ledna 1997
JUDr. Pavel Holländer soudce zpravodaj