ECLI:CZ:US:1997:4.US.339.96
sp. zn. IV. ÚS 339/96
Usnesení
IV. ÚS 339/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 7. ledna 1997 ve věci ústavní stížnosti J.C., zastoupeného advokátem JUDr. A.K., proti rozsudkům Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 8. 1996, čj. 3 Cdon 1228/96-105, a Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 1. 1995, čj. 12 Co 692/94-83, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku Nejvyššího soudu České republiky, zamítajícímu dovolání proti citovanému rozsudku Krajského soudu v Plzni, potvrzujícímu rozsudek Okresního soudu v Klatovech ze dne 27. 6. 1994, čj. 5 C 287/93-57, jímž byl zamítnut návrh navrhovatelky M.T. na určení, že kupní smlouva ze dne 25. 6. 1992, kterou navrhovatelka prodala odpůrcům J. a I.N.
2 - IV. ÚS 339/96
část bývalé zemědělské usedlosti č. 37 v L., se stavební parcelou č. 14/2, je neplatná, stěžovatel rozsáhle zdůvodňuje, v čem ze strany obecných soudů došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv na spravedlivý proces a navrhuje současně zrušení napadených rozhodnutí.
Tak jako každý jiný právní institut, plní i ústavní stížnost podaná podle ustanovení §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, určitou funkci. Tato funkce je vyjádřena tím, že bylo-li vyhověno ústavní stížnosti fyzické nebo právnické osoby podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, Ústavní soud zruší napadené rozhodnutí orgánu veřejné moci [§82 odst. 3 písm. a) citovaného zákona].
Z obsahu spisu 5 C 287/93 Okresního soudu v Klatovech Ústavní soud zjistil, že smlouva o budoucí kupní smlouvě uzavřená dne 9. 2. 1992 mezi navrhovatelkou M.T. a stěžovatelem postrádá podstatné náležitosti kupní smlouvy a je tedy, jak správně posoudily obecné soudy, vzhledem k ustanovení §50a odst. 1 občanského zákoníku neplatná. Obecné soudy také přesvědčivě dovodily, z jakých důvodů nelze naopak usuzovat na neplatnost kupní smlouvy ze dne 25. 6. 1992 uzavřené mezi M.T., jako prodávající, a J. a I.N., jako kupujícími, a to na neplatnost z důvodu omylu podle ustanovení §49a občanského zákoníku. V tomto směru již Okresní soud v Klatovech správně nevzal za prokázáno, že by tvrzený omyl M.T. byl vyvolán kupiteli nebo že o něm museli vědět, zejména když sama M.T. ve své výpovědi při jednání dne 6. 12. 1993 připustila, že se stěžovatelem osobně hovořila dne 5. 6. 1992, kdy jí potvrdil, že geodetické zaměření doposud nepodepsal a nijak nereagoval ani na její informaci, že proto patrně pozemek prodá J. a I.N. Správnost závěrů obecných soudů o platnosti kupní smlouvy ze dne 25. 6. 1992 je tedy natolik evidentní, že z tohoto pohledu se stěžovatelem tvrzené procesní nedostatky nutně jeví jako právně irelevantní.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako
- 3 - IV. ÚS 339/96
zjevně neopodstatněnou podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu, odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 7. ledna 1997
prof. JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj