ECLI:CZ:US:1997:4.US.350.96
sp. zn. IV. ÚS 350/96
Usnesení
IV. ÚS 350/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl o návrhu A.P., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byl dne 17. 12. 1996 doručen návrh označený stěžovatelem jako žaloba pro porušení zákona, ve kterém odkazuje na svůj podnět ke stížnosti pro porušení zákona ze dne 1. 12. 1995 s poukazem, že bylo porušeno právo na obhajobu a že nebylo o jeho vině objektivně rozhodováno, když soud rozhodoval za účasti jiné, přísedící, než tomu bylo v předchozím jednání. Státní zástupce dne 5. 6. 1996 tento podnět odložil, neboť neshledal důvody pro použití tohoto mimořádného prostředku. S tímto závěrem však stěžovatel nesouhlasí.
Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Ustanovení §75 odst. 1 výše uvedeného zákona stanoví, že ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny
procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Jak Ústavní soud zjistil z přiložených písemností a u Okresního soudu pro Prahu-východ, stěžovatel byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu pro Prahu-východ ze dne 29. 5. 1995, sp. zn. 2 T 21/94, který nabyl právní moci dne 8. 7. 1995. V předmětné věci bylo posledním prostředkem ve smyslu výše citovaných ustanovení odvolání proti rozsudku soudu I. stupně, které však stěžovatel nepodal, nikoli tedy podnět pro podání stížnosti pro porušení zákona, jak se domnívá stěžovatel.
Po posouzení těchto skutečností Ústavní soud dospěl k závěru, že podaný návrh je nepřípustný, a proto byl podle §43 odst. 1 písm. f) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnut, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků. Z tohoto důvodu Ústavní soud považoval za bezpředmětné, s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení, aby stěžovatele vyzýval k odstranění vad návrhu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. 1. 1997
JUDr. Pavel Varvarovský
soudce zpravodaj