ECLI:CZ:US:1997:4.US.356.96
sp. zn. IV. ÚS 356/96
Usnesení
IV. ÚS 356/96
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti politické strany DU, zastoupené advokátkou JUDr. L.G., proti usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 3. 9. 1996, sp. zn. III. ÚS 197/96, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 20. 12. 1996 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání označené jako ústavní stížnost politické strany DU, zastoupené advokátkou JUDr. L.G. Stěžovatelka se domáhá toho, aby Ústavní soud po provedeném veřejném jednání rozhodl o tom, že odmítnutím její ústavní stížnosti ze dne 18.7.1996 soudcem zpravodajem bez veřejného projednání došlo k porušení základního práva na veřejné projednání věci soudem, které je zakotveno v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Navrhuje proto zrušení usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 9. 1996, sp. zn. III. ÚS 197/96. Zároveň navrhuje zrušení ustanovení §42 odst. 1 a §43 zákona č.
IV. ÚS 356/96
182/1993 Sb., o Ústavním soudu, pro rozpor s č1. 38 Listiny základních práv a svobod a dále pak, aby jí byla přiznána plná náhrada nákladů řízení státem.
Působnost Ústavního soudu jako soudního orgánu ochrany ústavnosti, podmínky zahájení řízení před ním a náležitosti návrhu stanoví Ústava České republiky a zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Podle ustanovení §43 odst. 2 tohoto zákona není proti usnesení Ústavního soudu přípustný opravný prostředek. Proto není možné proti takovému usnesení podat ani ústavní stížnost, neboť připuštění takové stížnosti by de facto znamenalo obejití citovaného kogentního ustanovení zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, kterým je, na rozdíl od zákonů jiných, Ústavní soud ve smyslu čl. 88 Ústavy vázán. S ohledem na tuto skutečnost tedy Ústavnímu soudu nezbývá, než považovat podaný návrh za návrh nepřípustný. Z tohoto důvodu bylo o návrhu rozhodnuto podle §43 odst. 1 písm. f) cit. zákona o Ústavním soudu tak, jak je ve výroku uvedeno.
Pokud bylo takto rozhodnuto o podaném návrhu (stížnosti), má toto rozhodnutí zásadní význam i pokud jde o návrh vznesený s odvoláním na ust. §74 zákona o Ústavním soudu, neboť nebylo-li možné návrh meritorně projednat pro jeho nepřípustnost, odpadá tím zákonný předpoklad pro postup podle §78 odst. 1 tohoto zákona (viz též usnesení publikované pod č. 22, svazek 4, Sbírky nálezů a usnesení ÚS ČR).
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 21. ledna 1997
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj