ECLI:CZ:US:1997:4.US.364.97
sp. zn. IV. ÚS 364/97
Usnesení
IV. ÚS 364/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 24. listopadu 1997 ve věci ústavní stížnosti společnosti S.-F., zastoupené advokátem JUDr. M.V., proti rozhodnutí Katastrálního úřadu ze dne 5. 8. 1997, čj. 910 V3-2185/97, a o návrhu na zrušení §29 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, a §248 odst. 1 písm. f) zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád), takto:
Ústavní stížnost a návrh na zrušení §29 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, a §248 odst. 1 písm. f) zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád) se odmítají.
Odůvodnění:
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozhodnutí Katastrálního úřadu B., stěžovatel uvádí, že ustanovení správního řádu o předběžné otázce (§40 správního řádu) a především ustanovení o přerušení řízení v případě zahájení řízení o předběžné otázce (§29 správního řádu) nelze na řízení o vkladu vlastnického nebo jiného práva do katastru nemovitostí vůbec použít, neboť podle §3 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů,
2 - IV. ÚS 364/97
se na řízení o vkladu do katastru nemovitostí použije správní řád pouze v případě, že tento zákon nestanoví jinak. Protože citovaný zákon v ustanovení §9 jinak stanoví", nelze v projednávané věci správní řád aplikovat. I kdyby však jej v daném případě aplikovat možno bylo, nemůže být řízení ve věci sp. zn. 42 C 328/96 Městského soudu v Brně předběžnou otázkou ve smyslu §40 správního řádu v řízení o vkladu věcného břemene do katastru nemovitostí, neboť stěžovatel jako vlastník v katastru nemovitostí zapsán je. Stěžovatel má proto z uvedených důvodů za to, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno jeho ústavně zaručené právo, zakotvené v článku 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a domáhá se proto jeho zrušení. Současně pak navrhuje i zrušení §29 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, a §248 odst. 1 písm. f) zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád), neboť citovaná ustanovení, nepřipouštějící soudní přezkum, jsou v rozporu s článkem 36 odst. 2 Listiny.
Z obsahu spisu 42 C 328/96 Městského soudu v Brně ústavní soud zjistil, že v této věci byl podán návrh na určení vlastnického práva k nemovitosti, totiž p. č. 489/19 orná půda o výměře 7523 m2 k. ú. H. Ve výpisu z katastru nemovitostí, vyhotoveném Katastrálním úřadem B. dne 12. 11. 1996, je jako vlastník uvedeného pozemku uvedena spol. s r. o. C., tedy první žalovaný. Z citovaného spisu je dále patrno, že opis návrhu na zahájení řízení, stejně jako předvolání k jednání, převzala za tohoto žalovaného C., Z kopie spisu 910 V3-2185/97 Katastrálního úřadu B. Ústavní soud dále zjistil, že napadeným rozhodnutím uvedený katastrální úřad přerušil řízení podle §29 odst. 1 správního řádu, týkající se návrhu na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni k pozemkům p. č. 489/19 a p. č. 489/20 k. ú. H., a to právě ve prospěch společnosti s r. o. C. Z ověřené fotokopie výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským obchodním soudem v Brně, oddíl C vložka 21249 ze dne 30. 1. 1997, je dále patrno, že identifikační číslo má nyní stěžovatel, který podle ověřené fotokopie výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Krajským obchodním soudem v Ostravě, oddíl C vložka 15884 ze dne 26. 3. 1997, je současně společníkem společnosti s r. o. C., zapsané do obchodního
rejstříku dne 12. 3. 1997, v jejíž prospěch byla smlouva o zřízení věcného břemene práva užívání pozemku uzavřena.
3 - IV. ÚS 364/97
Výtkám stěžovatele by jistě bylo možno přiznat oprávnění v případě, kdy katastrální úřad by rozhodl o přerušení řízení, ačkoli k úvahám o existenci předběžné otázky by zjevně neexistoval důvod. Tak tomu však vzhledem ke konstatovaným skutečnostem v projednávané věci není, a proto podle názoru Ústavního soudu postupoval katastrální úřad v napadeném rozhodnutí standardním i ústavně přijatelným způsobem, jestliže řízení podle ustanovení §29 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb. přerušil. Pro uvedený postup svědčí totiž při zvažování všech konkurujících zájmů především potřeba respektování právní jistoty a s tím související potřeba transparence všech, v této věci relevantních, právních úkonů (článek 1 Ústavy ČR). Katastrálnímu úřadu lze totiž také stěží vytýkat aplikaci příslušných ustanovení správního řádu, a to vzhledem k ustanovení §3 odst. 2 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení na řízení o povolení vkladu se vztahuje zákon o správním řízení, pokud tento zákon nestanoví jinak, což zákon neučinil.
Všechny uvedené skutečnosti a závěry považuje Ústavní soud za natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti nezbylo Ústavnímu soudu, než odmítnout i návrh na zrušení §29 odst. 3 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, a §248 odst. 1 písm. f) zákona č. 99/1963 Sb. (občanský soudní řád), neboť byl podán za tohoto stavu věci osobou zjevně neoprávněnou [§43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu].
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 24. listopadu 1997
JUDr. Vladimír Čermák soudce zpravodaj