ECLI:CZ:US:1997:4.US.72.97
sp. zn. IV. ÚS 72/97
Usnesení
IV. ÚS 72/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti M., zastoupeného advokátem JUDr. J.O., proti usnesení Zastupitelstva ze dne 13.2.- 15.2.1996, č.j. XIII/II, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 28. 2. 1997 byla Ústavnímu soudu osobně doručena ústavní stížnost navrhovatele, která směřuje proti usnesení Zastupitelstva města B. ze dne 13.2. - 15.2.1996, konkrétně jeho bodu 25 ve spojení s přílohou č. 11 , jež řeší způsob majetkoprávního vypořádání pozemků ve vlastnictví města B., zastavěných objekty ve vlastnictví stavebních bytových družstev, formou odprodeje předmětných pozemků stavebnímu bytovému družstvu, jehož stavebními objekty jsou pozemky ve vlastnictví města B. zastavěny, a to za kupní cenu stanovenou podle "platné cenové vyhlášky".
- 2 - IV. ÚS 72/97
Navrhovatel je toho názoru, že citovaným usnesením bylo zasaženo do ústavně zaručeného práva, kdy lidé (a tedy i členové družstev) jsou si ve smyslu čl. 1 Listiny základních práv a svobod rovni v právech, což ve svých důsledcích podle názoru navrhovatele znamená, že všichni by měli mít stejné možnosti. Z toho, že Zastupitelstvo rozhodlo, že jediným možným způsobem je odkoupení pozemku občany, kteří užívají byt v domě ve vlastnictví S nacházejícím se na pozemku ve vlastnictví města B., zbavilo podle názoru navrhovatele občany získat odpovídající část pozemku jinou formou než je koupě. Navrhovatel současně poukazuje na obsah usnesení vlády ČR ze dne 26.4.1995, č.j. 245, ve spojení s usnesením vlády ČR ze dne 18.10.1995, č.j. 583, které pro obdobné pozemky ve vlastnictví ČR předpokládá i možnost jejich nájmu nebo bezplatné výpůjčky a tento postup doporučuje vláda rovněž obcím a ostatním vlastníkům pozemků zastavěných obytnými domy ve vlastnictví družstev. Navrhovatel uvádí, že zastupuje a hájí zájmy několika tisíc svých členů. Dále v obsahu ústavní stížnosti vyslovuje názor, že jím podaná stížnost podstatně přesahuje svým významem jeho zájmy jako stěžovatele. Ze všech výše uvedených důvodů proto navrhuje, aby ústavní soud usnesení Zastupitelstva ze dne 13. - 15. 2. 1996, č.j. XIII/II-bod 25 s přílohou, ve věci majetkoprávního vypořádání pozemků ve vlastnictví města B., zastavěných objekty ve vlastnictví stavebních bytových družstev, zrušil.
Podle §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
V daném případě je napadeno usnesení Zastupitelstva ze zasedání, které se konalo ve dnech 13.-15.2.1996. Posledním dnem tohoto zasedání tedy počala běžet 60 denní lhůta stanovená ve shora citovaném ustanovení. I kdyby bylo možno M. v daném případě - kdy je tvrzeno porušení principu rovnosti mezi fyzickými osobami - považovat za subjekt oprávněný k podání
3 - IV. ÚS 72/97
této ústavní stížnosti, nelze přehlédnout, že stížnost byla podána po uplynutí lhůty pro její podání (aplikace ustanovení §75 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. v daném případě v úvahu nepřichází), a proto nezbylo než ústavní stížnost podle §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. března 1997
JUDr. Eva Zarembová
soudce zpravodaj
f .F