ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.28.96
sp. zn. Pl. ÚS 28/96
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci návrhu předsedy O.Ú., na zrušení vyhlášky města R., takto:
Ústavní soud návrh odmítá.
Odůvodnění:
Přednostou O.Ú., byl Ústavnímu soudu ČR doručen návrh podle §64 odst. 3 zák.č. 182/1993 Sb., na zrušení vyhlášky města R., vydané za účelem zajištění realizace záměrů Městského zastupitelstva ve fázi dokončování územního plánu.
Toto opatření, nazvané MR jako obecně závazná vyhláška s platností od 6.2.1996, pozastavilo na celém katastrálním území města geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů, které byly povoleny rozhodnutími bývalého Ministerstva hospodářství ČR podle §4, §4a, a 4b) zák.č. 62/1988 Sb., v platném znění. Porušení zákazu provádění průzkumných prací bylo sankcionováno částkou 100 000,-Kč.
Platnost vyhlášky podle jejího §3 byla vázána na den schválení dokončení územního plánu města zastupitelstvem nebo
přiznáním práva účastníka řízení městu ve správních řízeních ve věci povolování průzkumných geologických prací pro vyhledávání vyhrazených nerostů v katastru města.
Vyhláška byla vyvěšena dne 6.2.1996 na úřední desce města a s odkazem na naléhavý a neodkladný obecný zájem byla stanovena její okamžitá účinnost. Ve smyslu ust. §45 písm. 1) zák.č. 367/1990 Sb., v platném znění, byla schválena městským zastupitelstvem dne 4. března 1996.
O.Ú., svým rozhodnutím ze dne 3.6.1996 pozastavil výkon této vyhlášky v souladu s §62 odst.l zák.č. 367/1990 Sb., v platném znění, a dne 2.7.1996 předložil věc k rozhodnutí Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, která však vyjádřila svou nepříslušnost k rozhodnutí o věci.
Ústavní soud ČR si vyžádal ještě doplňující vyjádření jak přednosty O.Ú., tak i vyjádření starosty, který spolu s vyjádřením zaslal Ústavnímu soudu veškerou písemnou dokumentaci, týkající se předmětné vyhlášky.
Ústavní soud je příslušný podle §64 odst. 3 zák.č. 182/1993 Sb., v platném znění, a podle čl. 87 odst.1 písm. b) Ústavy České republiky rozhodovat o zrušení obecně závazné vyhlášky obecního zastupitelstva vyhlášené na základě §104 odst.3 Ústavy ČR a podle §16 odst.1 až 5 zák.č. 367/1990 Sb., v platném znění.
Příslušnost Ústavního soudu ČR je tedy dána jen tehdy, jde-li o obecně závaznou vyhlášku vydanou v samostatné působnosti obce. Rozhodnutí o jejím zrušení může proto vydat jen tehdy, zjistí-li, že jde skutečně o vyhlášku vydanou obsahově v oblasti samostatné působnosti obce a nikoliv na základě formálního označení, že takovou vyhláškou je.
Ústavní soud ČR z předložených materiálů dovodil, že posuzovaná vyhláška vydaná městem R. dne 6.2.1996, není obecné závaznou vyhláškou, vydanou v samostatné působnosti obce.
V preambuli vyhlášky je sice formální odkaz na §16 odst.1 zák.č. 367/1990 Sb., o obcích, v platném znění (dále uvedený §45 odst.1 a §36 odst.1 písm. n) téhož zákona jsou pro posouzení charakteru vyhlášky nepodstatné), v dalším se však plně odvolává na zákonné předpisy ve správní oblasti, jakými jsou zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v platném znění, vyhl. č. 84/1976 Sb., bývalého Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, v platném znění, a zák.č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a Č.ú. Všechny tyto tři posledně jmenované zákonné předpisy přesně vymezují postavení účastníků ve správním řízení, jejich práva a povinnosti a nelze je měnit a doplňovat zásahy obce, pokud pro to samy tyto předpisy neobsahují zvláštní zmocnění. V posuzovaném případě tomu tak není.
Obsah posuzované vyhlášky je soustředěn v jejím §1, kdy se jedná pouze o provádění průzkumných geologických prací, které jsou upraveny zákonem č. 62/1988 Sb., v platném znění, podle kterého bylo pověřeno povolováním těchto prací výlučně Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj v dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Účast obcí podle §4 odst. 6 citovaného zákona je omezena pouze na sdělení vyžadovaného stanoviska před udělením povolení a na příjem z úhrady z plochy průzkumného areálu, který je příjmem obcí.
Další pochybení rady i zastupitelstva při vydání předmětné vyhlášky spočívá v tom, že se domáhají být účastníkem při vymezování průzkumného území. Směšují zde řízení o tvorbě územního plánu podle zákona č. 50/1976, o územním plánování a stavebním řádu, s vymezováním průzkumného území
podle zák. č. 62/1988 Sb., v platném znění, kdy sám §4a) tohoto zákonného předpisu má výslovně ustanovení o tom, že vymezení průzkumného území nemá povahu územního rozhodnutí.
Zákon č. 62/1988 Sb., má i zvláštní ustanovení o sankcích, které jsou rovněž vyhrazeny ústřednímu správnímu orgánu, a to až do výše 1 mil. Kč a při opakování do dvojnásobné výše a jsou příjmem státního rozpočtu.
Protože zák. č. 62/1988 Sb., v platném znění vymezil pravomoc na úseku povolování průzkumných geologických prací pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů (podle §21 i jejich odejmutí) ústředním orgánům státní správy, je jakákoliv ingerence ze strany obce v této oblasti nepřípustná. Jedná se tedy o nezákonné a nesprávné opatření orgánu obce, zasahující do správního řízení.
Pro rušení podobných nesprávných opatření obecních orgánů je podle §62 odst. 3 zák.č. 367/1990 Sb., v platném znění, příslušný okresní úřad. Zákon o obcích se výslovně nezmiňuje o rušení obecně závazných vyhlášek v přenesené působnosti, na rozdíl od rušení obecně závazných vyhlášek v samostatné působnosti a používá jen termín "nesprávné opatření".
Pojem "nesprávnost", na rozdíl od pojmu "nezákonnost", je neurčitá, vágní a zahrnuje v sobě i nezákonnost, neboť nezákonné nemůže být správné.
Poněvadž však žádné jiné nebo podobné ustanovení o rušení obecně závazných vyhlášek vydaných podle §24 zákona o obcích v tomto zákoně není a vzhledem k výkladu pojmu "opatření" je nutno zrušit vyhlášku spadající do režimu §24 zákona o obcích jedině podle ust. §62 odst. 3 cit. zákona. Posuzovanou vyhlášku nutno posuzovat podle §24 zák. o obcích za opatření ve smyslu §62 odst. 3 citovaného zákona.
Ze zjevného smyslu a účelu §62 odst. 3 zákona o obcích v platném znění lze dovodit, jak bylo stanoveno již v usnesení Ústavního soudu ČR, sp.zn. Pl.ÚS 21/93, že okresní úřad je povinen zrušit i takovou nezákonnou vyhlášku obce, která upravuje onu oblast společenských vztahů, která je vyhrazena parlamentu jako moci zákonodárné, bez ohledu na to, že v daném případě nedošlo k přenesení pravomoci na obec.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo nutno podle §43 odst.1 písm.e) zák.č. 182/1993 Sb., v platném znění, návrh odmítnout, protože se jedná o návrh, k jehož projednávání není Ústavní soud příslušný.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu České republiky není odvolání přípustné.
V Brně dne 20.1.1997 JUDr. Antonín Procházka
soudce zpravodaj