ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.30.96
sp. zn. Pl. ÚS 30/96
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl o návrhu přednosty O.Ú., zastoupeného JUDr. A.J., na zrušení obecně závazné vyhlášky obce V., ze dne 9. 4. 1996, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 18. 10. 1996 byl Ústavnímu soudu doručen návrh, kterým se přednosta O.Ú., ing. J.V. dožaduje podle ustanovení §64 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, aby byla zrušena obecně závazná vyhláška; kterou vydala obec V. dne 9. 4. 1996. Z přiloženého textu napadené vyhlášky vyplývá, že jí obecní zastupitelstvo vydalo "za účelem realizace záměrů zahájení prací na územním plánu obce". Obsahem vyhlášky pak je rozhodnutí pozastavit na celém správním území obce geologické práce pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů, které byly povoleny rozhodnutím bývalého Ministerstva hospodářství ČR podle příslušných ustanovení zákona č. 62/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška současně stanoví sankce za její porušení. Vyhláška byla vyvěšena dne 10. 4. 1996 na úřední desce a s odkazem na naléhavý a neodkladný obecný zájem byla stanovena její okamžitá účinnost. Současně bylo stanoveno, ve kterých případech pozbude platnosti.
Navrhovatel uvádí, že rozhodnutím ze dne 3. 6. 1996 pozastavil výkon napadené vyhlášky podle ustanovení §62 odst. 1 zákona o obcích a dne 2. 7. 1996 věc předložil k rozhodnutí Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, která však vyjádřila svou nepříslušnost k rozhodnutí ve věci. Obec V. dopisem ze dne 2. 7. 1996 sdělila, že na platnosti vyhlášky trvá. Vzhledem k tomu, že navrhovatel považuje spornou vyhlášku za vyhlášku vydanou v samostatné působnosti obce, a to z důvodů, které blíže ve svém návrhu rozvádí, obrací se na Ústavní soud. Dále jsou v návrhu podrobně rozvedeny důvody, pro které navrhovatel považuje vyhlášku za rozpornou s ústavními a ostatními zákony a domáhá se proto jejího zrušení.
Ústavní soud požádal obec V., aby se k návrhu vyjádřila. Jak vyplývá ze stručného vyjádření ze dne 2. 12. 1996, které je podepsáno starostou obce, zastává zastupitelstvo i nadále názor vyhlášku nerušit, aniž by však byly uvedeny jakékoli bližší argumenty.
Z obsahu návrhu a přiložených dokladů Ústavní soud konstatuje, že posuzovaná vyhláška vydaná obcí nepochybně není vyhláškou vydanou v samostatné působnosti obce. Na tom nic nemění, že po stránce formální je tak označena a že se odvolává na ta ustanovení zákona o obcích, která samostatnou působnost upravují. Obsahem vyhlášky je vyslovení pozastavení provádění geologických prací pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a jsou stanoveny sankce za porušení tohoto zákazu. Je nesporné, že vyslovení takového zákazu je v rozporu se zákonem ČNR č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a ČGÚ, podle kterého uděluje povolení k provádění průzkumných prací u tzv. vyhrazených nerostů Ministerstvo pro hospodářskou politiku a rozvoj po dohodě s Ministerstvem životního prostředí. Podle §4 odst. 6 tohoto zákona je ministerstvo povinno si před udělením povolení vyžádat stanovisko obce, v jejímž kat. uz. se průzkumné území nachází. Tento postup vychází z ustanovení horního zákona, podle kterého tvoří ložiska vyhrazených nerostů (tzv. výhradní ložiska) nerostné bohatství, které je ve vlastnictví České
republiky. Pokud je vydáno příslušné povolení, je prováděcí organizace povinna dodržet podmínky obsažené v povolovacím rozhodnutí. Může vstupovat na cizí nemovitosti a užívat je, s tím, že podmínky dohodne s jejich vlastníkem. Nedojde-li k dohodě, rozhoduje okresní úřad, v jehož obvodu se příslušná nemovitost nebo její větší část nachází.
Z výše uvedeného nesporně vyplývá, že do samostatné působnosti obce nenáleží regulovat ani omezovat uvedené vztahy. Stejně tak je nesporné i to, že se nejedná ani o přenesenou působnost obce, zejména pak nejde o výjimku stanovenou v §36 odst. 1 písm. n) a odst. 3 zákona o obcích, tj. nejde o schvalování územně plánovací dokumentace.
Jak Ústavní soud vyslovil již v řadě svých rozhodnutí, je příslušný rozhodnout o zrušení vyhlášky obce jen tehdy, zjistí-li, že nepochybně jde o vyhlášku vydanou v samostatné působnosti, případně vzniká-li pochybnost o tom, zda určitá záležitost upravovaná vyhláškou do samostatné působnosti patří či nikoli. V daném případě je však nepochybné, že obec svou vyhláškou nezákonně zasáhla do kompetencí, které zákony vyhrazují příslušným orgánům státní správy. Z hlediska teorie správního práva jde tedy o zřejmý paakt, který jak uvedl Ústavní soud již v usnesení Pl. ÚS 21/93, je okresní úřad povinen zrušit jako nesprávné opatření, a to podle ustanovení §62 odst. 3 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích.
Na základě výše uvedených skutečností byl proto návrh podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnut, jako návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 29. ledna 1997
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj