ECLI:CZ:US:1997:Pl.US.40.96
sp. zn. Pl. ÚS 40/96
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci návrhu P., na zrušení části obecně závazné vyhlášky obce K., č. 8/96 o místních poplatcích za užívání veřejného prostranství, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel podal Ústavnímu soudu návrh na zrušení části obecně závazné vyhlášky o místních poplatcích za užívání veřejného prostranství č. 8/96 vyhlášené OZ obce K., dne 1.7.1996 s účinností od 16.7.1996 pro rozpor s čl. 2 odst. 2, čl. 11 odst. 5, čl. 36 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Namítl, že prostory uvedené ve vyhlášce jako "nádvoří " a "cesta mezi 1. a 2. bránou hradu" nejsou veřejným prostranstvím ve smyslu zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů a uvedl, že jako příspěvková organizace Ministerstva kultury České republiky, která má k státnímu hradu K.,
- národní kulturní památce - právo hospodaření, jež vyplývá ze Statutu, vydaného Ministerstvem kultury, je vyhláškou OZ obce K., jako veřejného orgánu krácen a omezován ve svých právech.
Navrhovatel se svým podáním, nadepsaným Ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR domáhal vydání nálezu tohoto doslovného znění:
Ústavní stížnosti se vyhovuje a vyslovuje se, že vyhláškou č. 8/96 Obecního zastupitelstva obce K., vyhlášené dne 1.7.1996 byl porušen článek 2. odst. 2, čl. 11 odst. 5, čl. 36 odst.2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud ČR přezkoumal ustanovení vyhlášky č. 8/96 Zastupitelstva obce K., a zjistil, že uvedená vyhláška je v rozporu se zákonem č. 565/1990 Sb., a pozdějších předpisů o místních poplatcích.
Ve smyslu ustanovení §82 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění zák. č. 33/1993 Sb., o Ústavním soudu ruší se část vyhlášky č. 8/96 týkající se těchto prostor: "nádvoří ", "cesta mezi 1. a 2. bránou hradu", kterou vyhláška č. 8/96 prohlašuje za veřejná prostranství Státního hradu a ukládá se Obecnímu zastupitelství obce K., uvedené prostory označené jako veřejná prostranství z nové vyhlášky o místních poplatcích vypustit.
Podle §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ústavní stížnost jsou oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
Návrh, který je předmětem tohoto řízení, je sice označen jako ústavní stížnost, Ústavní soud jej však posoudil v souladu s ustanovením §41 odst. 2 občanského soudního řádu, použitým přiměřeně podle §63 zákona č. 182/1993 Sb., nikoli podle jeho nesprávného označení, nýbrž podle jeho obsahu. Obsahem návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem není ústavní stížnost podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, ale návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy.
Podle §64 odst. 2 písm. a) až e) a odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vydaného na základě zmocnění v čl. 88 odst. 1 Ústavy, návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení vydaného obcí v jeho samostatné působnosti mohou podat vláda, skupina nejméně 25 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů, senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v §74 tohoto zákona, zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku a přednosta okresního úřadu.
Navrhovatel do tohoto taxativního výčtu subjektů, legitimovaných k podání návrhu Ústavnímu soudu ve věci zrušení obecně závazné vyhlášky nebo jejích jednotlivých ustanovení, nespadá.
Z toho je zřejmé, že návrh byl podán osobou zjevně neoprávněnou, a proto soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle §43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., návrh odmítl.
Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 6.ledna 1997
JUDr. Miloš Holeček
soudce Ústavního soudu ČR