ECLI:CZ:US:1998:1.US.301.98
sp. zn. I. ÚS 301/98
Usnesení
I. ÚS 301/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky I., s.r.o., zastoupené advokátem JUDr. J. Š., proti rozsudku Krajského soudu v českých Budějovicích ze dne 5. 5. 1998, sp. zn. 6 Co 4/98, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Napadeným rozsudkem Krajského soudu v českých Budějovicích byl rozsudek Okresního soudu v českých Budějovicích ze dne 26. 9. 1997, č.j. 19 C 78/95-144 - jímž byla žaloba na vyslovení neplatnosti dále uvedené smlouvy o nájmu nemovitosti zamítnuta - změněn tak, že se určuje, že smlouva o nájmu nemovitosti uzavřená dne 10. 10. 1994 mezi pronajímatelem - obchodní společností J., s.r.o., a společností C., s.r.o. (nyní stěžovatelka), jejímž předmětem jsou v rozsudku specifikované nemovitosti, je neplatná. Důvodem tohoto rozhodnutí krajského soudu byla zejména skutečnost, že k pronájmu předmětných nemovitostí byl podle. ustanovení §3 odst. 2 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, nezbytný souhlas obce, jenž však udělen nebyl, takže smlouva o nájmu nemovitosti je neplatná.
I. ÚS 301/98
V záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích napadla stěžovatelka ústavní stížností. V ní zejména uvedla, že zákon č. 116/1990 Sb. je prováděcím zákonem k občanskému zákoníku, v němž je nájem upraven v hlavě sedmé, z toho nájem a podnájem nebytových prostor v oddílu sedmém a nájem nemovitostí v prvním až třetím oddílu. Ustanovení oddílu sedmého prý na nájem nemovitých věcí nelze použít a pokud to krajský soud učinil, porušil tím údajně č1. 90 Ústavy, č1. 4 odst. 1 až 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, "když v rozporu se zákonem a nad jeho rámec uložil stěžovateli povinnost, resp. omezil jeho práva, nezajistil stěžovateli spravedlivý proces. Předmětný výklad je nejen v rozporu se zákonem a nad jeho rámec, navíc je nový, v rozporu nejen s dosavadní praxí, ale i v rozporu s praxí všech ostatních krajských soudů." Provedeným výkladem prý krajský soud zásadním způsobem narušil právní jistotu účastníků dosud uzavřených smluv
o nájmu nemovitostí a nešetřil podstatu a smysl zákona. Napadený rozsudek prý na souzený případ nedopadá ani po stránce věcné. Proto stěžovatelka navrhla jeho zrušení.
Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb.,o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Podle ustanovení §75 odst. 1 citovaného zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Ústavní soud již opakovaně judikoval, že dovolání přípustné podle občanského soudního řádu je posledním prostředkem soudní ochrany, jehož vyčerpáním je podmíněna přípustnost ústavní stížnosti (srov. např. Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 5, C. H. Beck, Praha 1997, str. 94). Podle ustanovení §238 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu je přípustné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Jak vyplývá z obsahu spisu,
I. Ú5 301/98
v souzené věci byl napadeným rozsudkem krajského soudu předchozí rozsudek okresního soudu ve věci samé změněn. Dovolání ve smyslu citovaného ustanovení občanského soudního řádu je proto přípustné. Z přípisu Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 8. 1998 a z přiložené fotokopie dovolání ostatně vyplývá, že stěžovatelka dne 22. 6. 1998 dovolání k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích skutečně podala, a ze spisu neplyne, že by již o něm bylo rozhodnuto, takže všechny zákonem dané procesní prostředky dosud nevyčerpala.
Proto Ústavní soud ústavní stížnost jako návrh nepřípustný [ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu] mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 22. září 1998
JUDr. Vojen Güttler soudce zpravodaj