ECLI:CZ:US:1998:1.US.412.97
sp. zn. I. ÚS 412/97
Usnesení
I. ÚS 412/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J.R., zastoupeného advokátem JUDr. J.Ž., kterou se domáhá vydání nálezu Ústavního soudu, jímž by bylo Krajskému soudu v Brně uloženo, "aby nepokračoval v průtazích ve věci vedené u něj pod sp. zn. 24 C 87/94 a aby neprodleně v této věci jednal", takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti, odeslané Ústavnímu soudu dne 30. 10. 1997, stěžovatel uvedl, že návrhem ze dne 24. 10. 1994 bylo zahájeno řízení proti JUDr. M.R. o ochranu osobnosti. Do dne podání ústavní stížnosti prý však ve věci nebylo jednáno,
I. ÚS 412/97
a to i přes četné urgence a stížnosti ze strany stěžovatele, které adresoval samosoudkyni JUDr. B., předsedkyni Krajského soudu v Brně, a Ministerstvu spravedlnosti ČR. Stěžovatel má za to, že dosavadní nečinnost Krajského soudu v Brně je v rozporu s jeho ústavně zaručenými právy, konkrétně s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů. Stěžovatel poukázal rovněž na judikaturu Ústavního soudu, z níž - mimo jiné - vyplývá, že je věcí státu, aby organizoval své soudnictví tak, aby principy soudnictví byly respektovány a případné nedostatky nemohou jít k tíži občanů.
Proto se stěžovatel domáhá vydání nálezu Ústavního soudu, jímž by bylo Krajskému soudu v Brně uloženo, "aby nepokračoval v průtazích ve věci vedené u něj pod sp. zn. 24 C 87/94 a aby neprodleně v této věci jednal."
K ústavní stížnosti se vyjádřila samosoudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. J.B. a předsedkyně Krajského soudu v Brně JUDr. H.Z.
Soudkyně JUDr. J.B. k ústavní stížnosti uvedla, že do funkce samosoudkyně byla jmenována ke dni 1. 2. 1995, k vyřízení převzala více než 200 spisů a přednostně proto vyřizovala spisy starší, než byla věc stěžovatele. K jeho stížnosti v roce 1996 se vyjádřila tak, že věc bude nařízena do konce listopadu 1996. Protože však v té době onemocněla, byl další termín jednání stanoven na 28. 3. 1997, avšak ani toto jednání se pro opětovné onemocnění JUDr. B. konat nemohlo.
I. ÚS 412/97
Proto bylo jednání nařízeno "na jeden z nejbližších termínů", a to na den 10. 10. 1997, kdy bylo ve věci rozhodnuto.
Předsedkyně Krajského soudu v Brně JUDr. H.Z. ve svém vyjádření k ústavní stížnosti uvedla, že "stížnosti na průtahy řízení ze dne 9. 6. 1996 a ze dne 12. 8. 1996 ... byly shledány důvodnými, i když příčiny průtahu řízení spočívaly na objektivních důvodech a možnostech". Dopisem ze dne 16. 1. 1997 prý stěžovateli přislíbila, že plynulost řízení v jeho sporu bude sledována až do právní moci rozsudku a od té doby řízení probíhalo bez průtahů zaviněných soudem.
Ze spisu Krajského soudu v Brně, sp. zn. 24 C 87/94, Ústavní soud zjistil, že rozsudkem ze dne 10. 10. 1997 bylo v předmětné věci rozhodnuto tak, že týž soud zastavil řízení v "části, v níž stěžovatel požadoval po žalovaném omluvu a učinil vše, aby byly odstraněny všechny vady, které svým jednáním způsobil", a další návrhy stěžovatele (na zveřejnění omluvy a na zaplacení částky 5 miliónů Kč) zamítl. Soudního jednání dne 10. 10. 1997 se zúčastnil osobně zástupce stěžovatele JUDr. P.P. v substituci JUDr. V.P.
Z obsahu spisu Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 412/97, se zjišťuje, že ústavní stížnost je sice datována dnem 8. 10. 1997, avšak byla podána na poštu až dne 30. 10. 1997.
Z těchto zjištění je zřejmé, že ústavní stížnost byla odeslána Ústavnímu soudu v době, kdy krajský soud již ve věci jednal a rozhodl. O tom byl přítomný právní zástupce stěžovatele
I. ÚS 412/97
informován.
Proto Ústavní soud dovozuje, že ústavní stížnost, jíž se stěžovatel domáhá toho, aby krajský soud nepokračoval v průtazích a ve věci jednal, je zjevně neopodstatněná.
Na tom nic nemění skutečnost, že souzená věc zřejmě nebyla projednána v přiměřené lhůtě, což ostatně ve svém vyjádření předsedkyně Krajského soudu v Brně připustila.
Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl [ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 12. února 1998
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj