ECLI:CZ:US:1998:1.US.441.97
sp. zn. I. ÚS 441/97
Usnesení
I. ÚS 441/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele R.V., zastoupeného advokátem JUDr. V.D., takto:
Návrh ústavní stížnosti se o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 20. 11. 1997, označeným jako ústavní stížnost.
Stěžovatel v návrhu napadá rozsudek Krajského soudu v Ústí na Labem ze dne 11. 9. 1997, čj. 16 Ca 627/96 - 20, kterým byl zamítnut návrh na přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem v daňových věcech, a polemizuje v něm s předcházejícími správními akty finančních úřadů. V podrobnější argumentaci stěžovatel - kromě vlastní interpretace daňových předpisů - vesměs opakuje argumentací, kterou již uplatnil v
I. ÚS 441/97
průběhu soudního řízení a se kterou se, jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí, soud uspokojivě vypořádal. Dovozuje pak, že uvedeným soudním rozhodnutím bylo porušeno jeho ústavní právo podle čl. 1, čl. 4 odst. 1 a čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod.
Především je třeba konstatovat, že Ústavní soud není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením. Jeho úkolem jako soudního orgánu ochrany ústavnosti není zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob chráněných obyčejnými zákony, pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem či mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR.
K námitce stěžovatele, že byla porušena jeho výše uvedená ústavní práva, je nutno uvést, že článek 1 i článek 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod mají charakter základních, obecných ustanovení, jak ostatně napovídá název hlavy první Listiny základních práv a svobod. Principy obsažené v těchto článcích se vztahují na všechna základní práva a svobody zahrnuté do Listiny základních práv a svobod a jsou východiskem při jejich výkladu. Porušení těchto článků uvedené Listiny proto samostatně zpravidla napadat nelze, vždy je nutno také uvést konkrétní základní právo nebo svobodu a tomu odpovídající ustanovení Listiny základních práv a svobod, eventuálně mezinárodního dokumentu, jež mělo být porušeno. Tímto ustanovením je podle stěžovatele čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod.
Když namítané ustanovení. čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod uvádí, že daně mohou být ukládány na základě zákona, znamená to, že i způsob jejich výpočtu, vybírání atp. upravuje zákon. Pokud je tedy příslušná daň (hmotná stránka) i způsob jejího vyměření a vybírání (procesní stránka) stanoven zákonem, jde o úpravu provedenou způsobem ústavním. Listina
I. ÚS 441/97
základních práv a svobod pro zákonodárce v tomto směru nestanoví žádná další omezení. V souladu s tím ústavní soud neposuzuje zákonnost vydaných rozhodnutí, neboť to přísluší soudům obecným, pokud ovšem není porušeno nějaké další ústavně zaručené základní právo.
Stěžovatel porušení ústavních procesních práv v postupu soudu nenamítá a lze tedy mít za to, že obecný soud postupoval v souladu s příslušnými ustanoveními o. s. ř., jež upravují průběh řízení a do nichž se promítají principy upravené v čl. 36 Listiny základních práv a svobod, jež Ústavní soud vždy sleduje. Pokud jde o zjišťování a hodnocení skutkového stavu a výklad jiných než ústavních předpisů a jejich aplikaci při řešení konkrétních případů - včetně vyslovování odpovídajících právních názorů - jedná se vesměs o samostatnou, nezávislou činnost obecných soudů. Ústavní soud tedy porušení procesních ani jiných ústavních práv namítaných stěžovatelem neshledal a musel dospět k závěru, že se jedná o návrh ústavní stížnosti- zjevně neopodstatněné.
Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků svým usnesením podle §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu, návrh odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. února 1998 JUDr. Vladimír Paul
soudce Ústavního soudu