ECLI:CZ:US:1998:1.US.461.97
sp. zn. I. ÚS 461/97
Usnesení
I. ÚS 461/97
Č E S K Á R E P U B L I K A
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatelky M.Ch., zastoupené JUDr. I.P., proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 1997, sp. zn. 28 Ca 252/97, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka podala formou telefaxového podání dne 5. 12. 1997 k Ústavnímu soudu ústavní stížnost, kterou napadla rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 1997, sp. zn. 28 Ca 252/97. Se svou ústavní stížností spojila podle §74 zák. č. 182/1993 Sb. návrh na zrušení části zákona, konkrétně části §246c zák. č. 99/1963 Sb.. v platném znění. Toto telefaxové podání doplnila navrhovatelka předložením originálu. Originál telefaxového podání podala navrhovatelka na poště dne 10. 12. 1997.
Ústavní soud v daném případě zejména zkoumal otázku náležitostí ústavní stížnosti, mezi něž náleží i uplatnění ústavní stížnosti ve lhůtě k tomu stanovené zákonem č. 182/1993 Sb. Ve smyslu ustanovení §72 odst. 2 citovaného zákona lze ústavní stížnosti podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1).
V daném případě napadla navrhovatelka ústavní stížností rozhodnutí Městského soudu v Praze, sp. zn. 28 Ca 252/97, ze dne 30. 9. 1997, které nabylo právní moci 8. října 1997. Lhůta k podání ústavní stížnosti podle shora citovaného ustanovení §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. uplynula dne 8. prosince 1997. Navrhovatelka učinila sice telefaxové podání dne 5. prosince 1997, avšak nedoplnila je ve stanovené třídenní lhůtě předložením originálu. V tomto směru poukazuje Ústavní soud na §63 zák. č. 182/1993 Sb. a ve spojení s ním na §42 odst. 3 o. s. ř. Podle citovaného ustanovení občanského soudního řádu podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů. Je-li písemné podání učiněno telefaxem, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží.
Telefaxové podání navrhovatelky z 5. 12. 1997 bylo doplněno předložením originálu až po uplynutí stanovené třídenní lhůty, která uplynula dne 8. prosince 1997. Originál telefaxového podání totiž podala navrhovatelka na poště až 10. prosince 1997. Ústavní soud proto k telefaxovému podání navrhovatelky z 5. 12. 1997 nemůže, vzhledem k ustanovení §42 odst. 3 o. s. ř., přihlížet.
Pokud navrhovatelka podala na poště originál telefaxového podání ústavní stížnosti až dne 10. prosince 1997, učinila tak po zákonem stanovené 60 denní lhůtě. Ústavní soud proto toto její podání posuzuje jako pozdě podané ve smyslu shora citovaného ustanovení §72 odst. 2 zák. L 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Lhůta ve smyslu tohoto zákonného ustanovení marně uplynula navrhovatelce dne 8. prosince 1997.
S poukazem na skutečnost shora uvedenou proto Ústavní soud ve smyslu ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. návrh jako opožděný odmítl.
I. ÚS 461/97
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 19. ledna 1998
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka. DrSc. soudce Ústavního soudu