ECLI:CZ:US:1998:2.US.152.98
sp. zn. II. ÚS 152/98
Usnesení
II. ÚS 152/98 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci navrhovatelů 1. J.H., 2. M.H., 3. P.Z., 4. S., 5. A., všech právně zastoupených advokátkou JUDr. I.S., o ústavní stížnosti ze dne 27. 3. 1998, proti rozhodnutí O.Ú., ze dne 20. 12. 1996, čj. PÚ-612-3886/96-203, a rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. 1. 1998, čj. 15 Ca 156/97-24, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Rozhodnutím O.Ú., ze dne 20. 12. 1996, čj. PÚ-6123886/96-203, bylo rozhodnuto v rámci restitučního řízení, že majetek, na který uplatnili v rozhodnutí citovaní restituenti nárok, jim má být podle zák. č. 229/91 Sb. vydán.
Státní podnik S., který je v tomto směru povinnou osobou k vydání nemovitostí, resp. pozemkových parcel, podal proti rozhodnutí odvolání ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, který rozsudkem ze dne 27. 1. 1998, čj. 15 Ca 156/97-24, při přezkumném řízení rozhodnutí pozemkového úřadu jako věcně správné potvrdil, kromě pozemkové parcely 939/3 v k. ú. A.
Stěžovatelé se domnívají, že rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem spolu s rozhodnutím O.Ú. - okresního pozemkového úřadu bylo porušeno základní ústavně zaručené právo s. p. S., v čl. 11 Listiny základních práv a svobod, čímž bylo dotčeno právo stěžovatelů na nerušené užívání předmětu nájmu. Krajský soud v Ústí nad Labem nepostupoval dle čl. 90 Ústavy ČR, neposkytl ochranu s. p. S. a tím se dotkl i práv stěžovatelů.
Všichni stěžovatelé jsou nájemci, na základě nájemních smluv, prostor, resp. objektů areálu s. p. S.
II. ÚS 152/98
Na pronajatých objektech mají stěžovatelé již od roku 1995 vázanou svoji živnost, a proto se považují za subjekty, jichž se vpředu uvedená rozhodnutí O.Ú. a Krajského soudu v Ústí nad Labem dotýkají.
Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou splněny procesní podmínky k podání ústavní stížnosti.
Podle §72 odst. 1 a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda.
Z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. ledna 1998, čj. 15 Ca 156/97-24, Ústavní soud zjistil, že účastníky řízení v dané věci byli navrhovatel S., a další účastníci O.Ú., Pozemkový fond ČR, J.H., L.Ž., a S.P.
Navrhovatelé účastníky předchozího řízení nebyli a nesplňují tudíž zákonnou podmínku §72 odst. 1 a zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; ve znění pozdějších předpisů, nejsou pro řízení před Ústavním soudem v dané věci oprávněnými osobami k podání ústavní stížnosti.
Podle §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu
V Brně dne 7. prosince 1998