ECLI:CZ:US:1998:2.US.289.97
sp. zn. II. ÚS 289/97
Usnesení
II. ÚS 289/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivy Brožové a soudců Vojtěcha Cepla a Vladimíra Paula ve věci ústavní stížnosti A.P., zastoupené advokátem Mgr. J.M., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 4. 1997, čj. 28 Ca 374/9626, ve spojení s návrhem na zrušení zák. č. 143/1947 Sb., in eventum zrušení §1 odst. 1 a §5 odst. 1 zák. č. 143/1947 Sb. a §4 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb., a to části věty "od 25. února 1948", takto:
Ústavní stížnost a návrh se o d m í t a j í.
Odůvodnění:
Z obsahu spisu, sp. zn. P1. ÚS 45/97, tohoto soudu, Ústavní soud zjistil, že vykonatelným nálezem ze dne 25. 3. 1998, byl zamítnut návrh stěžovatelky na zrušení části ustanovení §4 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb., ve znění
II. ÚS 289/97
pozdějších předpisů, a to v části věty, vyjádřené slovy "od 25. února 1948", a to v podstatě z toho důvodu, že stanovení tzv. rozhodného období se opírá o "rozumné a objektivní důvody", když zákonodárce byl nucen jasně vymezit časovou hranici, za kterou již nelze bez nebezpečí dalšího řetězení odškodnění jít. Z obsahu spisu, sp. zn. 28 Ca 374/96, Městského soudu v Praze, bylo dále zjištěno, že jak správní orgán, tj. Okresní úřad v L., okresní pozemkový úřad, tak i Městský soud v Praze, přímo neaplikovaly zák. č. 143/1947 Sb., a že městský soud přezkoumával správnost rozhodnutí pozemkového úřadu, vydaného podle §9 odst. 4 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve zněni pozdějších předpisů, a proto také zkoumal, zda jsou či nejsou splněny podmínky, stanovené v zákonech, upravující restituci zemědělského majetku, totiž v citovaném zákoně č. 229/1991 Sb. a v zákoně ČNR č. 243/1992 Sb.
Vzhledem ke shora uvedenému jeví se tedy ústavní stížnost, vycházející z předpokladu protiústavnosti napadených předpisů, jako zjevně neopodstatněná, a proto Ústavnímu soudu nezbylo než ji podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout. Současně byl odmítnut i návrh na zrušení shora uvedených právních předpisů, a to
podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) a písm. e); §43 odst. 2 písm. b) citovaného zákona.
K tvrzení stěžovatelky v doplnění návrhu o tom, že ústavní stížnosti ve věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 217/90, zakládající se na shodných skutečnostech, bylo vyhověno, Ústavní soud uvádí, že v uvedené věci skutečně bylo ústavní stížnosti stěžovatelky vyhověno, ale v podstatě proto, že zůstalo sporné, zda předmětný majetek nebyl konfiskován již dle dekretu č. 12 a
II. ÚS 289/97
č. 108 z roku 1945, zatímco v projednávané věci jde nesporně o majetek, který skutečně přešel na stát až dle zák. č . 143/1947 Sb., jak ostatně stěžovatelka sama doložila výměrem ONV v Č.B. ze dne 12. 2. 1948.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Iva Brožová
V Brně dne 17. 7. 1998 předsedkyně senátu Ústavního soudu