ECLI:CZ:US:1998:2.US.331.97
sp. zn. II. ÚS 331/97
Usnesení
II. ÚS 331/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivy Brožové a soudců Vojtěcha Cepla a Vladimíra Paula ve věci ústavní stížnosti A.P., zastoupené advokátem Mgr. J.M., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 3. 1997, čj. 28 Ca 309/9622, ve spojení s návrhem na zrušení zákona č. 143/1947 Sb., in eventum zrušení §1 odst. 1 a §5 odst. 1 zák. č. 143/1947 Sb. a §4 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb., a to části věty "od 25. února 1948", takto:
Ústavní stížnost a návrh se o d m í t a j í.
Odůvodnění:
Z obsahu spisu, sp. zn. P1. ÚS 45/97, tohoto soudu, Ústavní soud zjistil, že vykonatelným nálezem uvedeného soudu ze dne 25. 3. 1998 byl zamítnut návrh stěžovatelky na zrušení části ustanovení §4 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to v části věty, vyjádřené slovy "od 25. února 1948", a to v podstatě z toho důvodu, že stanovení tzv.
II. ÚS 331/97
rozhodného období se opírá o "rozumné a objektivní důvody",
když zákonodárce byl nucen jasně vymezit časovou hranici, za kterou v zásadě již nelze jít bez nebezpečí dalšího řetězení odškodnění. Z obsahu spisu, sp. zn. 28 Ca 309/96, Městského soudu v Praze, bylo dále zjištěno, že jak správní orgán, tj. Okresní úřad v M., okresní pozemkový úřad, tak i městský soud v Praze přímo neaplikovaly zák. č. 143/1947 Sb., tak jak předpokládá §74 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a že městský soud přezkoumával správnost rozhodnutí pozemkového úřadu, vydaného podle §9 odst. 4 zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a proto také zkoumal, zda jsou či nejsou splněny podmínky, stanovené v zákonech, upravujících restituci zemědělského majetku, a to jak v citovaném zákoně č. 229/1991 Sb., tak v zákoně ČNR č. 243/1992 Sb. Vzhledem k uvedenému jeví se tedy ústavní stížnost v podstatě vycházející z předpokladu protiústavnosti napadených předpisů jako zjevně neopodstatněná, a proto Ústavnímu soudu nezbylo než ji podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout. Současně byl odmítnut i návrh na zrušení shora uvedených právních předpisů, a to podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) a písm.
e); §43 odst. 2 písm. b) cit. zákona.
K tvrzení stěžovatelky, obsaženému v doplnění návrhu, totiž že ústavní stížnosti ve věci IV. ÚS 217/90, zakládající se na shodných skutečnostech, bylo vyhověno, ústavní soud uvádí, že v této věci skutečně bylo stěžovatelce vyhověno, ale proto, že zůstalo sporné, zda předmětný majetek nebyl konfiskován již dle dekretu č. 12 a č. 108 z roku 1945, zatímco v projednávané věci jde nesporně o majetek, který přešel skutečně na stát dle zák. č. 143/1947 Sb., neboť výměrem ONV v
II. ÚS 331/97
Č.B. ze dne 12. 12. 1948 byla zrušena vyhláška ONV v Č.B. ze dne 4. 10. 1945, konfiskující dle dekretu č. 12/1945 Sb. veškerý majetek, nacházející se v Čechách a na Moravě, přičemž jiný doklad o konfiskaci předmětného majetku dle dekretu č. 12 a č. 108 z roku 1945 se ve spisech nenachází.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné, JUDr. Iva Brožová
V Brně dne 20. 7. 1998 předsedkyně senátu Ústavního soudu