ECLI:CZ:US:1998:2.US.381.97
sp. zn. II. ÚS 381/97
Usnesení
ČESKÁ REPUBLIKA
II.ÚS 381/97
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti H.Š., takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Soudce zpravodaj podle ustanovení §43 odst.1 písm. a), c) zák.č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl, neboť navrhovatelka neodstranila vady podání ve lhůtě jí k tomu určené a jde o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.
Dne 10. 10. 1997 obdržel Ústavní soud podání označené jako "Nárok na odškodnění po obětech nacistické perzekuce".
Navrhovatelka požádala Ústavní soud o přezkoumání dosavadního řízení ve věci nároku svého manžela a tchyně na jednorázové finanční odškodnění podle zák. č. 217/1994 Sb. Jmenované osoby jsou pozůstalými po zemřelém L.Š., který zemřel krátce po svém propuštění z vězení v T. dne 19. 5. 1945.
Rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení Praha 5 ze dne 30. 1. 1995 byla žádost M.Š., tedy tchyně stěžovatelky, na jednorázové odškodnění ve výši 100 000 Kč zamítnuta z důvodu uvedeného v ustanovení §3
II.ÚS 381/97
písm.c) zák. č. 217/1994 Sb., neboť postižený občan nesplňoval podmínky statutu čs. politického vězně podle §2 odst.1 bodu 5 zák. č. 255/1946 Sb. ve vztahu k §2 zák. č. 217/1994 Sb.
Z přiložených listinných dokladů není zřejmé, jakým způsobem byl vyřízen opravný prostředek proti shora citovanému rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení Praha 5. Podle ustanovení §72 odst.1 písm.a) zák. č. 182/1993 Sb. jsou oprávněni podat ústavní stížnost fyzické nebo právnické osoby podle čl. 87 odst.1 písm.d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno jejich právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy.
Ve smyslu ustanovení §72 odst.4 musí být k ústavní stížnosti přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst.1).
Vzhledem k tomu, že podání vykazovalo vady ve smyslu zák. č. 182/1993 Sb., bylo navrhovatelce soudcem zpravodajem zasláno písemné poučení s výzvou, aby ve stanovené 15 denní lhůtě od doručení přípisu vady návrhu odstranila.
Písemnou výzvu, spolu s poučením, převzala navrhovatelka dne 27. 4. 1998. Do doby vydání tohoto usnesení vady návrhu neodstranila a nadto je z přiložených dokladů zřejmé, že stěžovatelka jednala v zastoupení své tchyně a svého manžela, takže toto podání nesplňuje podmínku uvedenou v ustanovení §72 odst.1 písm.a) zák. č. 182/1993 Sb., neboť navrhovatelka nebyla tou osobou, která byla účastníkem předchozího řízení.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné. JUDr. Antonín Procházka soudce Ústavního soudu
V Brně dne 25. května 1998