ECLI:CZ:US:1998:2.US.482.97
sp. zn. II. ÚS 482/97
Usnesení
II. ÚS 482/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci ústavní stížnosti společnosti K., zastoupené advokátem JUDr. I.C., proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 1997, č. j. 7 Cmo 481/97-337, a sp. zn. 7 Cmo 573/97, mimo ústní jednání, takto:
Návrh se o d m í t á.
Odůvodnění:
Dne 19. 12. 1997 se na Ústavní soud obrátila včas podanou ústavní stížností společnost K., zastoupená advokátem JUDr. I.C., proti usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 10. 1997, č. j. 7 Cmo 481/97-337, a sp. zn. 7 Cmo 573/97.
Svou ústavní stížností se navrhovatelka domáhala zrušení výše uvedených usnesení Vrchního soudu v Praze, neboť je považovala za zásah do svých základních práv a svobod ústavně zaručených ustanoveními čl. 2 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR. Ve výroku stížností napadených usnesení Vrchní soud v Praze rozhodl tak, že se:
- 1) zrušuje usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 4. 8. 1997, č.j. RgB 2370 Firm 41064/97, Firm 62423/97-198, a že se věc vrací soudu prvého stupně k dalšímu řízení a
- II) zrušuje usnesení Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 4. 8. 1997, č.j. RgB 2370/10 Firm 44872/97, Firm 48653/97-198, Firm 48655/97, Firm 59591/97199, a že se věc vrací soudu prvého stupně k dalšímu řízení.
Z tohoto důvodu je podání ústavní stížnosti nepřípustné. Řízení pokračuje před Krajským obchodním soudem v Praze a teprve po jeho ukončení pravomocným rozhodnutím po vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje, bude podání ústavní stížnosti přípustné.
11. ÚS 482/97
Podle ustanovení ti 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb.. o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje. Vrchní soud v Praze sice pravomocně rozhodl, avšak řízení dále pokračuje. Stěžovatelce ,jsou proto k dispozici zákonné prostředky, kterými může brojit proti případnému pro ni nepříznivému
rozhodnutí.
Jestliže se stěžovatelka dovolává výjimky z tohoto ustanovení, kterou obsahuje ustanovení ti 75 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, tak je třeba konstatovat již vícekrát opakované stanovisko ustálené judikatury ústavního soudu, podle kterého funkcionálně jako "soudní orgán ochrany ústavnosti" podle čl. 83 ústavy ČR není další soudní instancí. Proto není oprávněn hodnotit a přezkoumávat rozhodnutí obecných soudů, pokud jejich rozhodovací činností současně nedošlo k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy ČR. Jestliže obecný soud zhodnotil postup soudu nižší instance z jakéhokoli důvodu jako nesprávný, zrušil jej a vrátil k dalšímu řízení, jsou stěžovatelce zaručena její ústavní a další práva.
K opačnému postupu by Ústavní soud mohl sáhnout, a tím zasáhnout do řízení před obecnými soudy, jen tehdy, kdyby stížnost svým významem podstatně přesahovala vlastní zájmy stěžovatele. Tyto podmínky jsou jen výjimečně splněny v situaci, kdy byla v předchozím řízení výrazně porušena některá z podstatných náležitostí demokratického právního státu, věc má celospolečenský nebo mezinárodní dosah z hlediska mezistátních vztahů ČR (věci voleb, státního občanství, práva obcí na samosprávu, zrušení neústavního zákona) a stěžovatel nemá naději na dosažení řešení běžnými procesními prostředky, když je nevyčerpal nebo nemohl ze závažného důvodu vyčerpat a rozhodnutí bude mít obecné důsledky. Tyto podmínky v daném soukromoprávním sporu splněny nejsou.
Podle ti 43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jeli podaný návrh nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. února 1998
Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu