ECLI:CZ:US:1998:3.US.111.98
sp. zn. III. ÚS 111/98
Usnesení
III. ÚS 111/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera a soudců JUDr. Vladimíra Jurky a JUDr. Vlastimila Ševčíka ve věci ústavní stížnosti obchodní společnosti M., zastoupené advokátem JUDr. J.K., proti rozhodnutí F.ú., čj. 3889/98/362030/5087, ze dne 14. 1. 1998, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka prostřednictvím svého právního zástupce podala dne 12. 3. 1998 ústavní stížnost, která směřuje proti rozhodnutí F.ú., čj. 3889/98/362030/5087, ze dne 14. 1. 1998, jímž uvedený finanční úřad zamítl návrh na vyloučení pracovníka správce daně. Tímto rozhodnutím bylo podle názoru navrhovatelky porušeno její právo na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Ústavní stížnost byla podána včas.
Z ústavní stížnosti navrhovatelky, z postoupených listinných materiálů a z vyjádření F.ú. (dále jen "finanční úřad") Ústavní soud
III. ÚS 111/98
zjistil, že u navrhovatelky byla FŘ prováděna finanční revize jejích vztahů ke státnímu rozpočtu podle zák. č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. Finanční revize byla zahájena dne 2. 9. 1997 a jejího zahájení se zúčastnili pracovníci FŘ, kteří byli pověřeni provedením revize, a ředitelka finančního úřadu ing. H. a vedoucí kontrolního oddělení finančního úřadu ing. S. Revizi samotnou pak prováděli výlučně pracovníci revizní skupiny FŘ, oprávnění provádět tuto revizi jak vyplývá z výše uvedeného zákona. S výsledky revize byla navrhovatelka seznámena dne 27. 11. 1997, tohoto seznámení se rovněž zúčastnily výše uvedené vedoucí pracovnice finančního úřadu jako zástupkyně správce daně a převzaly protokol o výsledku revize.
Dále Ústavní soud zjistil, že dne 3. 12. 1997 rozhodl finanční úřad rozhodnutím, čj. FÚ/128303/97/362930/0584, o zahájení daňové kontroly podle §16 a 21 zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Toto rozhodnutí vydala ing. L.S., jako vedoucí kontrolního oddělení finančního úřadu. V uvedeném rozhodnutí byl vymezen předmět daňové kontroly a určena pracovnice finančního úřadu O.R. pověřená koordinací daňové kontroly. Daňovou kontrolu samotnou pak prováděli pověření pracovníci finančního úřadu B.H. a J.Š. Navrhovatelka dne 8. 12. 1997 podala podle §26 zák. č. 337/1992 Sb., návrh na vyloučení ing. M.H., ředitelky finančního úřadu, a ing. L.S., vedoucí kontrolního oddělení finančního úřadu, z daňové kontroly, která byla zahájena podle rozhodnutí finančního úřadu, čj. FÚ/128303/97/362930/0584, ze dne 3. 12. 1997. Podle názoru navrhovatelky byly obě uvedené vedoucí pracovnice účastny daňového řízení jiného stupně, a proto podle §26 odst. 2 cit. zákona jsou z daňové kontroly vyloučeny. O návrhu na vyloučení ing. M.H., ředitelky finančního úřadu, rozhodlo FŘ rozhodnutím, čj. FŘ 7025/150/97, ze dne 8. 1. 1998 tak, že návrhu nevyhovělo. V odůvodnění svého rozhodnutí pak finanční ředitelství uvedlo, že šetřením bylo zjištěno, že ředitelka FÚ se provádění finanční revize neúčastnila. Její přítomnost při zahájení finanční revize vyplynula ze skutečnosti, že souběžně s finanční revizí může být rozhodnuto o zahájení daňové kontroly, přítomnost při projednání výsledku revize je pak dána tím, že tento výsledek může sloužit jako zjištění k zahájení daňového řízení či daňové kontroly. Vzhledem k tomu, že jiné námitky pro podjatost uvedeny nebyly, rozhodlo
III. ÚS 111 /98
FŘ tak, jak je výše uvedeno. Návrh na vyloučení ing. L.S. byl postoupen F.ú., který ve věci rozhodl rozhodnutím, čj. 3889/98/3G2030/5087, ze dne 14. 1. 1998 tak, že podanému návrhu rovněž nevyhověl s odůvodněním, které bylo obdobné odůvodnění obsaženému v rozhodnutí finančního ředitelství. Proti rozhodnutí F.ú., čj. 3889/98/362030/5087, ze dne 14. 1. 1998, podala navrhovatelka ústavní stížnost.
Navrhovatelka v ústavní stížnosti vycházela z toho, že ing. L.S., jako pracovník správce daně se zúčastnila revize a následně poté se zúčastnila daňové kontroly, což ji jednoznačně ve smyslu §26 odst. 2 zák. č. 337/1992 Sb., vylučuje z daňového řízení. Dále navrhovatelka dovozovala, že pro vyloučení uvedené pracovnice správce daně je dán i důvod spočívající v její podjatosti vzhledem ke vztahu k předmětu obou řízení, které byly téměř identické. Podle názoru navrhovatelky je nutno shledat i podjatost pracovnice správce daně i pro její vztah k navrhovatelce - osoba zúčastněná jak na finanční revizi, tak i na daňové kontrole. Z právního hlediska, podle názoru navrhovatelky, by v případě účasti jednoho a téhož pracovníka územního finančního orgánu jak na provádění finanční revize, tak na provádění návazné a související daňové kontroly šlo jednak o porušení zákonnosti a současně i o porušení ústavnosti. Pokud finanční úřad nerespektoval výše uvedené skutečnosti a nevyhověl návrhu na vyloučení uvedené pracovnice správce daně, došlo, podle názoru navrhovatelky, k porušení jejího základního práva stanoveného v čl. 36 odst. 1 Listiny tím, že jí bylo znemožněno domáhat se svého práva u nestranného orgánu. Navrhovatelka proto žádala, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí finančního úřadu zrušil.
K výzvě Ústavního soudu podal F.ú. vyjádření k návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti. Ve svém vyjádření finanční úřad uvedl, že podle jeho názoru není naplněno ust. §26 odst. 2 zák. č. 337/1992 Sb., protože navrhovatelka zaměňuje účast ing. L.S. na zahájení revize a projednání výsledků revize s účastí na provádění revize. Při jednáních, kterých se uvedená pracovnice zúčastnila, nebyly učiněny žádné úkony, které by směřovaly k její aktivní účasti na provádění revize. Pokud se jedná o účast uvedené pracovnice na daňové kontrole, finanční úřad konstatoval, že tato pracovnice jako vedoucí kontrolního oddělení rozhodla o zahájení daňové kontroly, ustanovila dalšího pracovníka kontrolního oddělení koordinátorem při provádění daňové kontroly a dále byli určeni
III. ÚS 111/98
pracovního kontrolního oddělení finančního úřadu, kteří prováděli samotnou kontrolu. Ing. L.S. daňovou kontrolu sama neprováděla. Za této situace se finanční úřad domníval, že nelze dovozovat podjatost uvedené pracovnice vůči navrhovateli z důvodu její účasti na finanční revizi a daňové kontrole, protože nejsou naplněny podmínky podjatosti podle §26 odst. 2 zák. č. 337/1992 Sb.. Stejně tak nejsou, podle názoru finančního úřadu naplněny podmínky stanovené v §26 odst. 4 cit. zákona, protože navrhovatelka kromě údajné účasti na finanční revizi a daňové kontrole neuvedla žádné další skutečnosti, z nichž by mohlo být usuzováno na podjatost uvedené pracovnice. Finanční úřad dále uvedl, že podle jeho názoru nelze z ust. §26 odst. 2 cit. zákona dovozovat, že pracovník správce daně nemůže být účasten na různých daňových řízeních, ale pouze to, že podle cit. ustanovení je vyloučena účast pracovníka správce daně na daňovém řízení v téže věci na jiném stupni daňové správy. Finanční úřad proto navrhl, aby Ústavní soud zamítl návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti.
Ústavní soud přezkoumal, zda jsou splněny podmínky pro podání ústavní stížnosti, konstatoval, že proti napadenému rozhodnutí finančního úřadu není přípustné odvolání a současně, že toto rozhodnutí není ani přezkoumatelné soudem, a proto ho lze považovat za pravomocné rozhodnutí, proti němuž je možno podat ústavní stížnost.
V souvislosti s projednávanou ústavní stížností Ústavní soud konstatoval, že nemá postavení odvolacího orgánu, který přezkoumává rozhodnutí orgánu nižšího stupně. Ústavní soud může přezkoumávat rozhodnutí správního orgánu pouze s ohledem na to, zda tímto rozhodnutím mohly být dotčeny základní práva a svobody chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Z podané ústavní stížnosti i navrhovaných důkazů vyplývá, že navrhovatelka argumentuje stejnými skutečnostmi, kterých se již dovolávala v samotném návrhu na vyloučení označené pracovnice správce daně. Finanční úřad se v napadeném rozhodnutí s těmito skutečnostmi zabýval a své rozhodnutí také řádně odůvodnil. V postupu finančního úřadu Ústavní soud neshledal žádné pochybení, tento orgán jednal v rámci svých pravomocí, daných příslušnými právními předpisy, zejména zák. č. 337/1992 Sb. Ústavní soud nepřijal argumentaci navrhovatelky v tom, že účastí pracovnice správce daně na zahájení finanční revize podle zák. č. 531/1990 Sb., a na projednání jejích výsledků a rozhodnutími této pracovnice o zahájení daňové kontroly
III. ÚS 111 /98
podle zák. č. 337/1992 Sb. byla naplněna podmínka §26 odst. 2 zák. č. 337/1992 Sb., pro vyloučení této pracovnice. Podle cit. ustanovení je pracovník správce daně z daňového řízení vyloučen v případě, že se v téže věci zúčastnil daňového řízení jako pracovník správce daně jiného stupně. Účast na zahájení finanční revize a rozhodnutí o zahájení daňové kontroly však nelze v žádném případě považovat za účast na daňovém řízení v téže věci v jiném stupni. Na základě tohoto rozboru dospěl Ústavní soud k závěru, že podaná ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Vzhledem k výše uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. července 1998
JUDr. Pavel Holländer
předseda senátu