ECLI:CZ:US:1998:3.US.137.98
sp. zn. III. ÚS 137/98
Usnesení
III. ÚS 137198
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl dne 21. 7. 1998 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera a soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele S.V., zastoupeného advokátem JUDr. S.B., proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 1. 1998, sp. zn. 16 Co 419/97, a rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 22. 5. 1997, sp. zn. 23 C 36/96, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou včas (§72 odst. 2 al. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a za podmínek stanovených zákonem [§30 odst. 1, §34 odst. 1, 2, §72 odst. 1 písm. a), odst. 2, 4 zákona], napadl stěžovatel pravomocný rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 22. 5. 1997 (sp. zn. 23 C 36/96) ve znění (potvrzujícího) rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 19. 1. 1998 (sp. zn. 16 Co 419/97) a tvrdil, že těmito rozhodnutími oba obecné soudy jako orgány veřejné moci porušily jeho ústavně zaručené základní právo na soudní ochranu (čl. 36 Listiny základních práv a svobod), a to tím, že v jeho pracovněprávní věci "se nevypořádaly se zákonem o účetnictví (č. 563/1991 Sb.),
III. ÚS 137/98
tento zákon opomenuly... a tak ze žalobce sňaly břemeno tvrzení"; navrhl proto, aby Ústavní soud svým nálezem obě ústavní stížností napadená rozhodnutí obecných soudů zrušil.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Jak z odůvodnění rozhodnutí obecných soudů, tak z obsahu samotné ústavní stížnosti se podává, že stěžovatel byl jako žalovaný obecnými soudy zavázán zaplatit žalobci částku 11.900,- Kč z titulu nedoplatku na mzdě; shodně jako v ústavní stížnosti i před obecnými soudy tvrdil, že pracovní poměr se žalobcem ukončil uzavřením (následné) dohody o provedení práce, že jej ve skutečnosti přeplatil a že na existenci ústní pracovní smlouvy nelze usuzovat z pouhých nedostatků v jeho mzdové evidenci (škrty na mzdovém listě), které však svým charakterem odporují zákonu o účetnictví a již proto nemohou být spolehlivým důkazem.
Za naznačeného stavu jsou vývody ústavní stížnosti pouhou polemikou se závěry obecných soudů, které však tyto závěry vyvodily z jiných důkazů, které ve stěžovatelově věci byly provedeny, a proto tvrzené porušení vpředu zmíněného ústavně zaručeného základního práva jeví se jako odvozené toliko ze stěžovatelova neúspěchu; nadto stěžovatel přehlíží, že - jak Ústavní soud již dříve a opakovaně ve svých rozhodnutích vyložil - nespadá do pravomoci Ústavního soudu přezkoumávat věcnou správnost či legalitu rozhodnutí obecných soudů (k tomu srov. např. nález ve věci II. ÚS 45/94 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 3., č. 5, vydání 1. Praha, 1995); protože jde o rozhodnutí obecně přístupná, zcela postačí stěžovatele na ně odkázat, aniž by se jevila potřeba v odůvodnění tohoto rozhodnutí cokoli k nim dodávat, zejména jsou-li obě napadená rozhodnutí obecných soudů dostatečně a zcela ve shodě se zákonem (§157 odst. 2 o. s. ř.) odůvodněna, a jestliže současně je z nich patrno, jakým způsobem obecné soudy ve věci provedené důkazy hodnotily (§132 o. s. ř.).
Z těchto důvodů byla proto ústavní stížnost stěžovatele shledána jako zjevně neopodstatněná [§43 odst. 2 písm. a) zákona, když zjevnost této neopodstatněnosti je dána nejen povahou jejich vlastních důvodů, ale především konstantní judikaturou Ústavního soudu, jak příkladmo bylo na ni poukázáno, a když ani stěžovatelem tvrzené opomenutí zákona o účetnictví (viz vpředu) se se zřetelem k úplnosti dokazování před obecnými soudy
III. ÚS 137/98
nejeví - z ústavně právního hlediska - rozhodující; nelze proto obecným soudům vytknout ani porušení ústavně uložených povinností (čl. 95 odst. 1 al. 1 úst. zák. č. 1/1993 Sb.).
O zjevně neopodstatněné ústavní stížnosti bylo proto rozhodnuto odmítavým výrokem, jak ze znělky tohoto usnesení je patrno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 21. července 1998
JUDr. Pavel Holländer
předseda senátu Ústavního soudu