ECLI:CZ:US:1998:3.US.144.98
sp. zn. III. ÚS 144/98
Usnesení
III.ÚS 144/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatele J.R., zastoupeného JUDr. F.G., proti rozhodnutím stavebního úřadu ONV, čj. VÚP/2828/85, ze dne 29. 12. 1985, čj. VÚP 2183/88, ze dne 14. 11. 1988 a čj. VÚP/2737/89, ze dne 20. 9. 1989, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel podal dne 29. 4. 1998 ústavní stížnost, která byla Ústavnímu soudu doručena o den později. Citovaná ústavní stížnost směřovala proti rozhodnutím stavebního úřadu ONV, čj. VÚP/2828/85, ze dne 29. 12. 1985, čj. VÚP 2183/88, ze dne 14. 11. 1988 a čj. VÚP/2737/89, ze dne 20. 9. 1989, neboť jimi měl být porušen zákon.
Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny formální předpoklady ústavní stížnosti, vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Podle ust. §72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle čl. 87 odst. 1 písmeno d) Ústavy, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její
základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Podle ust. §75 odst. 1 citovaného zákona je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy řízení.
Ze sdělení O.Ú., ze dne 16. června 1998, vyplývá, že 1. napadené rozhodnutí ONV zn. VÚP 2828/85, ze dne 29. prosince 1985, bylo dne 29. ledna 1988 zrušeno 2. napadené rozhodnutí zn. VÚP 2183/88, ze dne 14. listopadu 1988, nabylo právní moci dne 2. května 1989, 3. napadené kolaudační rozhodnutí zn. VÚP 2737/89, ze dne 20. září 1989, nabylo právní moci dne 9. října 1989 a že navrhovatel se ve věci neobrátil na obecný soud, který byl v té době podle ust. §244 a dalších občanského soudního řádu oprávněn k přezkoumávání podobných rozhodnutí.
Rovněž z přípisu navrhovatele ze dne 10. července 1998 a k němu přiložených písemností a podání je zřejmé, že se neobrátil v dané věci se žalobou na obecný soud a že tedy nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytoval.
Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. §43 odst. 1 písmeno e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, jako návrh, který je nepřípustný, odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. září 1998 JUDr.Vladimír JURKA
soudce Ústavního soudu ČR