ECLI:CZ:US:1998:3.US.159.98
sp. zn. III. ÚS 159/98
Usnesení
III. ÚS 159/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti L.H., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka podala osobně dne 8. 4. 1998 ústavní stížnost, která směřuje proti usnesení Vrchního soudu v Praze, čj. 1 Co 115/96-50, ze dne 11. 12. 1997, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze, čj. 32 C 121/94-41, ze dne 12. 6. 1996, jímž bylo rozhodnuto o zastavení řízení podle §43 občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř."), protože navrhovatelka neodstranila podle §42 odst. 2 o.s.ř. vady žaloby. Současně navrhovatelka podala žádost o prominutí náhrady nákladů za zastupování před Ústavním soudem.
Vzhledem k tomu, že navrhovatelka nebyla pro jednání před Ústavním soudem právně zastoupena, ač podle §30 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je právní zastoupení povinné, byla navrhovatelka dopisem ze dne 26. 5. 1998, doručeným dne 1. 6. 1998, vyzvána ve smyslu §41 písm. b) cit. zákona k odstranění této vady ve lhůtě, která jí byla určena na 30 dnů od doručení této výzvy. Navrhovatelka dopisem ze dne 2. 6. 1998, doručeným Ústavnímu soudu dne 3. 6. 1998, požádala o prodloužení lhůty k
III. ÚS 159/98
odstranění vad, a to na 30 dnů ode dne, kdy Ústavní soud jí podle §83 odst. 1 cit. zákona přizná úhradu nákladů na zastupování před tímto orgánem. K této žádosti sdělil Ústavní soud navrhovatelce přípisem ze dne 15. 6. 1998, doručeným dne 17. 6. 1998, že rozhodnutí o úhradě nákladů řízení podle §83 odst. 1 cit. zákona může Ústavní soud učinit až v případě, že ústavní stížnost nebyla odmítnuta. Tuto otázku však zatím Ústavní soud neposuzoval vzhledem k tomu, že podaný návrh na zahájení řízení nesplňoval všechny stanovené náležitostí. Současně tímto přípisem Ústavní soud potvrdil lhůtu k odstranění vad, stanovenou ve výzvě ze dne 26. 5. 1998. Navrhovatelka na toto sdělení reagovala dopisem ze dne 24. 6. 1998, doručeným Ústavnímu soudu dne 25. 6. 1998, v němž sdělila, že jméno právního zástupce a plnou moc předloží Ústavnímu soudu až po rozhodnutí o úhradě nákladů za zastupování před Ústavním soudem, a současně podala předsedovi Ústavního soudu žádost o výjimku z ustanovení §83 odst. 1 cit. zákona.
O výjimce z ust. §83 odst. 1 cit. zákona nepřísluší Ústavnímu soudu rozhodovat vzhledem k tomu, že zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, nedává Ústavnímu soudu žádné oprávnění takto rozhodnout. Ustanovení §83 odst. 1 je kogentní povahy a jednoznačně stanoví, že o úhradě nákladů lze rozhodovat tehdy, odůvodňují-li to osobní a majetkové poměry navrhovatele a nebyla-li ústavní stížnost odmítnuta. K tomu, aby Ústavní soud mohl věcně posuzovat podanou ústavní stížnost, musí návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti splňovat všechny náležitosti stanovené cit. zákonem. Pokud tomu tak není, vyzve Ústavní soud navrhovatele k odstranění vad návrhu a teprve po odstranění vad je řízení řádně zahájeno. Tento postup byl také dodržen v případě podání navrhovatelky. Výzva k odstranění vad byla navrhovatelce doručena dne 1. 6. 1998 s tím, že od tohoto dne počala běžet 30denní lhůta k odstranění vad. Lhůta uplynula dne 1.7. 1998.
Vzhledem k tomu, že navrhovatelka neodstranila vady návrhu ve lhůtě, která jí byla k tomu určena, nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti odmítnout podle §43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. září 1998 JUDr. Vladimír JURKA
soudce Ústavního soudu