ECLI:CZ:US:1998:3.US.184.98
sp. zn. III. ÚS 184/98
Usnesení
III. ÚS 184/98-16
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci navrhovatelů Ing. J.B. a V.B., zastoupených JUDr. O.K., o návrhu ze dne 19. dubna 1998, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem, podaným k Ústavnímu soudu 21. dubna 1998, se stěžovatelé domáhali zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. ledna 1998, č. j. 2 Odon 148/97-39, rozsudku Krajského soudu v Praze č. j. 44 Ca 214/96-18, ze dne 22. října 1996, a správního rozhodnutí O.Ú., ze dne 25. června 1996, sp. zn. PÚ 2960/91, 7081/92-1535. Dále navrhli, aby ustanovení §244 odst. 1 občanského soudního řádu bylo doplněno tak, že Nejvyšší soud ČR je funkčně příslušným k rozhodování o dovolání, jímž bylo napadeno rozhodnutí krajského soudu o přezkumu rozhodnutí správního orgánu ve správním řízení.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Nemá-li návrh na zahájení řízení náležitosti podle zákona o Ústavním soudu, soudce nebo jím pověřený asistent vyrozumí o tom navrhovatele a určí mu lhůtu k odstranění vad návrhu. Soudce zpravodaj, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené, je-li návrh podán po lhůtě
III. ÚS 184/98-17
stanovené pro jeho podání nebo jde-li o návrh nepřípustný [§72 odst. 1 písm. a), odst. 2, §41 písm. b), §43 odst. 1 písm. a), b) a e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Pokud jde o stížnost, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 2 Odon 148/97, jímž bylo řízení o dovolání dne 20. ledna 1998 ve věci stěžovatelů zastaveno, návrh nebyl přes výzvu ze dne 10. června 1998 doplněn tak, aby obsahoval a označoval skutečnosti, jichž se stěžovatelé dovolávají a z nichž dovozují dotčení na právech, zakotvených v Ústavě nebo v Listině základních práv a svobod. V návrhu obsažené tvrzení o nezákonném rozhodnutí, hrubém a opakovaném porušení resp. likvidaci Ústavou zaručených práv ve vztahu k usnesení Nejvyššího soudu ČR stěžovatelé nedoplnili, a to ani podáním ze dne 23. července 1998. Proto stížnost proti výše označenému rozhodnutí Nejvyššího soudu byla pro neodstranění vad návrhu, v souladu s §43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnuta.
Návrh na přezkoumání a zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. října 1996, č.j. 44 Ca 214/96-18, stejně jako návrh na zrušení rozhodnutí správního orgánu - O.Ú., referátu pozemkového úřadu ze dne 25. června 1996, č.j. PÚ 2960/91-1535, byl k Ústavnímu soudu podán po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu, a proto byl odmítnut dle §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Spolu s ústavní stížností může být podán návrh na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu anebo jejich jednotlivých ustanovení, jejichž uplatněním nastala skutečnost, která je předmětem ústavní stížnosti, jestliže podle tvrzení stěžovatele jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, popřípadě se zákonem, jedná-li se o jiný právní předpis (§74 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Návrh stěžovatelů, aby Ústavní soud svým nálezem "upřesnil" §244/1 obč. soudního řádu tím, že jeho znění doplní o "funkční příslušnost Nejvyššího soudu ČR k rozhodování o dovolání, jímž bylo napadeno rozhodnutí Krajského soudu o přezkumu rozhodnutí správního orgánu ve správním řízení" je návrhem nepřípustným s ohledem na výše citované ustanovení zákona o Ústavním soudu, a jako takový byl odmítnut podle §43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně 24. srpna 1998
JUDr. Pavel Holländer
soudce zpravodaj