ECLI:CZ:US:1998:3.US.221.98
sp. zn. III. ÚS 221/98
Usnesení
III. ÚS 221/98-7
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti M.Š. a T.H., zastoupených JUDr. B.G., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. dubna 1998, sp. zn. 14Nc 138/98, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Návrhem, podaným k Ústavnímu soudu 13. května 1998, se stěžovatelé domáhali zrušení usnesení Městského soudu v Praze, jímž bylo rozhodnuto o vyloučení soudců JUDr. M.H., JUDr. J.C. a JUDr. P.M. z projednávání a rozhodování věci, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 10 C 1/98. Uvedli, že označený soud, aniž zkoumal pravdivost a důvodnost návrhu soudců, o vyloučení rozhodl a tak právní věc stěžovatelů, kteří neměli ani možnost se vyjádřit, odejmul jejich zákonnému soudci. Tím došlo k zásahu do práv, zaručených čl. 38 odst. 1 a odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud si k posouzení věci vyžádal spis Obvodního soudu pro Prahu 5.
Podle §14 odst. 1 občanského soudního řádu jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jejich nepodjatosti. Poněvadž soudci oznámili, že se cítí podjati (§15 odst. 1 občanského soudního řádu), šlo o jejich vyloučení ze zákona (§14 odst. 1 občanského soudního řádu).
III.ÚS 221/98-8
Neopodstatněné vyloučení soudce z projednání a rozhodování věci z důvodu podjatosti zakládá nesprávné obsazení soudu, jež je zákonným důvodem jak odvolání (§201 a násl. o. s. ř.), tak dovolání [§237 odst. 1 písm. g) o. s. ř.). Jelikož stěžovatelé nevyužili těchto zákonných procesních prostředků k ochraně svého práva, Ústavnímu soudu nezbylo, než jejich ústavní stížnost dle §43 odst. 1 písm. e) a §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. září 1998
JUDr. Pavel Holländer předseda senátu