ECLI:CZ:US:1998:3.US.32.98
sp. zn. III. ÚS 32/98
Usnesení
III. ÚS 32/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů JUDr. M.D. a Ing. V.D., obou zastoupených JUDr. A.D., proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 1997, sp. zn. 29 Ca 399/96, mimo ústní jednání dne 8. 9. 1998 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, označeným jako ústavní stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 10. 1997 (sp. zn. 29 Ca 399/96), brojí stěžovatelé proti rozhodnutí obecného soudu a tvrdí, že tímto rozhodnutím byla porušena jejich ústavně zaručená základní práva dle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Porušení svých ústavně zaručených základních práv a svobod pak stěžovatelé dovozují z toho, že Krajský soud v Brně rozhodl o jejich odvolání proti rozhodnutí správního orgánu (rozhodnutí Magistrátu města Ostravy - pozemkového úřadu ze dne 6. 11. 1996, čj. PÚ/R-201-226/96-Ing.Pa) bez nařízení jednání dne ust. §250f odst. 1 písm. a) o. s. ř., a tím jim znemožnil nabídnout k věci další důkazy a před soudem se vyjádřit.
III. ÚS 32/98
Ústavní stížnost je nepřípustná.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, nebo jiným zásahem orgánů veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda [ust. §72 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona]. Ústavní stížnost lze podat ve
lhůtě 60 dnů, a tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti (§72 odst. 2 zákona). Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona).
Posuzovanou ústavní stížností brojí stěžovatelé proti rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým však nebyla jejich věc před obecnými soudy nebo jinými orgány veřejné moci pravomocně skončena, když tímto rozsudkem bylo rozhodnuto o vrácení věci prvoinstančnímu orgánu, tj. správnímu orgánu, který ve věci rozhodoval, a tento orgán bude v rámci pokračujícího řízení ve věci stěžovatelů znovu jednat a rozhodovat.
V posuzované ústavní stížnosti proto Ústavnímu soudu nezbylo, než rozhodnout, jak ve výroku tohoto usnesení je uvedeno, neboť ústavní stížnost nesměřovala proti pravomocnému rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje [§43 odst. 1 písm. e) zákona].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zákona).
V Brně dne 8. září 1998
JUDr. Vlastimil Ševčík soudce Ústavního soudu