ECLI:CZ:US:1998:3.US.351.97
sp. zn. III. ÚS 351/97
Nález
Ústavní soud ČR rozhodl v senátě ve věci ústavní stížnosti navrhovatelky A. K., zastoupené JUDr. L. M., takto:
Usnesení Okresního soudu v Karlových Varech, sp.zn. 1 Nt
551/97, ze dne 3. 9. 1997, týkající se nákladů řízení, se
z r u š u j e .
Ve zbývající části se návrh odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatelka podala dne 19. 9. 1997 ústavní stížnost, která
byla Ústavnímu soudu doručena dne 22. 9. 1997. V ústavní stížnosti
se domáhá zrušení usnesení Okresního soudu v Karlových Varech,
sp.zn. 1 Nt 551/97, ze dne 20. března 1997, neboť jím měla být
porušena její základní práva obsažená v čl. 4 odst. 1 Protokolu č.
7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 15
odst. 3, čl. 40 odst. 5 a 6 Listiny základních práv a svobod. Dále
brojí proti usnesení, sp.zn. 1 Nt 551/97, ze dne 3. září 1997,
s tvrzením, že tímto rozhodnutím byl porušen čl. 4 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod. Rozhodnutím Okresního soudu v Karlových
Varech, sp.zn. 1 Nt 551/97, ze dne 20. 3. 1997, byl totiž zamítnut
návrh stěžovatelky na povolení obnovy řízení ve věcech Vojenského
obvodového soudu v Karlových Varech, sp.zn. 2 T 213/57 a sp.zn.
2 T 224/57.
Rozsudky vydanými ve výše zmíněných věcech byl Z. K., zemřelý
manžel navrhovatelky, odsouzen v roce 1957 pro trestný čin
nenastoupení služby v branné moci podle ust. §265 odst. 1 zákona
č. 86/1950 Sb., v tehdy platném znění, k nepodmíněným trestům
odnětí svobody. Dne 4. 7. 1994 podala navrhovatelka - vdova po
odsouzeném - návrh na obnovu řízení. Okresní soud v Karlových
Varech svým usnesením, sp.zn. 1 Nt 551/97, ze dne 20. 3. 1997,
návrh zamítl a usnesením, sp.zn. 1 Nt 551/97, ze dne 3. 9. 1997,
tentýž soud stanovil navrhovatelce povinnost uhradit do 15 dnů
náklady řízení, stanovené paušálem ve výši 3 000,- Kč.
Na tomto
místě nutno připomenout, že podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993
Sb., o Ústavním soudu, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže
stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon
k ochraně jeho práva poskytuje; za takový prostředek se nepovažuje
návrh na povolení obnovy řízení. Podle §141 a násl. zákona č.
141/1961 Sb., trestního řádu, je proti rozhodnutí, kterým byl
návrh na povolení obnovy řízení zamítnut, přípustná stížnost, jež
má odkladný účinek (§286 odst. 3 trestního řádu) a jedná se tak
nepochybně právě o onen procesní prostředek, který zákon
stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje.
Z části ústavní stížnosti, která směřuje proti usnesení
Okresního soudu v Karlových Varech, sp.zn. 1 Nt 551/97, ze dne
20. 3. 1997, vyplývá, že tuto možnost navrhovatelka nevyužila,
ačkoliv o ní byla v citovaném usnesení o zamítnutí návrhu na
povolení obnovy řízení, řádně poučena. Její tvrzení, že nevěděla,
jak stížnost podat, je v daných souvislostech irelevantní. Takto
navrhovatelka nevyužila všechny procesní prostředky, které jí
k ochraně jejího práva zákon poskytuje. Jsa si toho vědoma, žádá,
aby skutečnost, že nevyužila možnost k podání stížnosti proti
usnesení okresního soudu, byla posouzena podle ust. §75 odst. 2
písmeno a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, neboť se
podle jejího mínění jedná o případ, kdy obecný soud prokazatelně
nerespektuje právní názor Ústavního soudu, vyslovený ve věci
sp.zn. IV. ÚS 82/97. Z uvedeného tvrzení navrhovatelky (a ovšem
ani obecně) v daném případě nelze nijakým způsobem dovodit, že se
jedná právě o ten případ, kdy její stížnost svým významem
podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Ostatně ani sama
navrhovatelka pro toto své tvrzení neuvádí žádný přesvědčivý
argument. V dané věci se jedná právě a jen o vlastní zájmy
navrhovatelky. S poukazem na uvedené proto Ústavnímu soudu
nezbylo, než v této části ústavní stížnost (proti usnesení
Okresního soudu Karlovy Vary, sp.zn. 1 Nt 551/97, ze dne 20. 3.
1997) odmítnout podle ust. §43 odst. 1 písmeno f) zákona č.
182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako nepřípustnou. V této
souvislosti snad nutno i navíc dodat, že úvahám Okresního soudu
v Karlových Varech o tom, že navrhovatelka nevyužila možného
postupu podle příslušných ustanovení zákona č. 119/1990 Sb.,
o soudní rehabilitaci, nelze nic vytknout, stejně jako úvahám
o nových skutečnostech a důkazech z hlediska základních principů
obnovy řízení.
Ve druhé části ústavní stížnosti napadá
navrhovatelka rozhodnutí o nákladech řízení, vydané po právní moci
usnesení o zamítnutí návrhu na povolení obnovy řízení a uvádí, že
jím byl porušen čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod,
neboť jím byla uložena povinnost, která nemá opodstatnění v českém
právním řádu. Odvolává se přitom na to, že jsou jí náklady řízení
stanoveny podle ust. §152 odst. 1 písmeno d) trestního řádu,
zatím co toto ustanovení není na její případ použitelné, neboť
nebyla v řízení uznána vinnou. Navíc částka paušálních nákladů
řízení ve výši 3 000,- Kč je stanovena podle vyhlášky č. 66/1980
Sb., která byla zrušena.
Okresní soud v Karlových Varech se k věci nevyjádřil. Ústavní
soud zjistil, že rozhodnutí Okresního soudu v Karlových Varech
bylo vydáno na předtištěném formuláři 16 073 0 - (Tr. ř. č. 73
- usnesení o nákladech trestního řízení). Vydání rozhodnutí na
předtištěném formuláři je v zásadě možné. V posuzovaném případě
však se jedná o formulář odvolávající se ve výroku na ust. §152
odst. 1 písmeno d) trestního řádu, tedy na ustanovení zákona,
které není na navrhovatelčin případ aplikovatelné. V odůvodnění
usnesení pak formulář stanoví náklady trestního řízení s odvoláním
na vyhlášku ministra spravedlnosti ČSR č. 66/1980 Sb., která
v době vydání usnesení již byla zrušena vyhláškou č. 312/1995 Sb.
Z uvedeného vyplývá, že napadené usnesení Okresního soudu
v Karlových Varech bylo vydáno na základě jiného zákonného
ustanovení, než podle kterého soud rozhodoval a soud na věc
aplikoval v době rozhodování již zrušený právní předpis. Na tom
nic nemění skutečnost, že výše nákladů trestního řízení byla
stanovena v souladu s platnou vyhláškou č. 312/1995 Sb. Okresní
soud v Karlových Varech tedy postupoval v rozporu s čl. 4 odst.
1 Listiny základních práv a svobod, neboť uložil navrhovatelce
povinnost na základě neplatného právního předpisu. Ústavnímu soudu
proto nezbylo než usnesení Okresního soudu v Karlových Varech,
sp.zn. 1 Nt 551/97, ze dne 3. 9. 1997, týkající se nákladů řízení,
zrušit.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 15. ledna 1998