Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 03.12.1998, sp. zn. III. ÚS 358/98 [ usnesení / JURKA / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:1998:3.US.358.98

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:1998:3.US.358.98
sp. zn. III. ÚS 358/98 Usnesení III. ÚS 358/98 ČESKÁ REPUBLIKA USNESENÍ Ústavního soudu České republiky Ústavní soud ČR rozhodl bez veřejného jednání v senátě složeném z předsedy .JUDr. Vladimíra Jurky a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka ve věci ústavní stížnosti V.H., zastoupeného advokátem JUDr. V.K., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, čj. 12 Co 202/98-3 1, ze dne 20. 4. 1998, takto: Návrh se odmítá. Odůvodnění: Navrhovatel podal dne 10. 8. 1998 ústavní stížnost, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 12. 8. 1998. Ústavní stížnost směřovala proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, čj. 12 Co 202/98-31, ze dne 20. 4. 1998, jímž bylo odmítnuto usnesení Okresního soudu v Litoměřicích, čj. E 370/95-25, ze dne 29. 1. 1998, kterým byl podle §268 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") zastaven výkon rozhodnutí a uložena povinnost uhradit náklady řízení. Napadeným usnesením Krajského soudu bylo podle názoru navrhovatele porušeno III. ÚS 358/98 jeho základní právo zakotvené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Ústavní stížnost byla podána včas. K posouzení ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal spis, sp. zn. E 370/95, vedený u Okresního soudu v Litoměřicích. Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že navrhovatel měl před obecnými soudy i v exekučním řízení postavení povinného subjektu, proti němuž byl oprávněným subjektem podán návrh na výkon rozhodnutí (platebního rozkazu) prodejem movitých věcí. V průběhu řízení vedeného před soudem 1. stupně bylo zjištěno, že povinný uhradil meritorní pohledávku a příslušenství pohledávky bylo oprávněným subjektem prominuto. Oprávněný subjekt podáním ze dne 26. 1. 1998 navrhl zastavit řízení podle §268 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Tomuto návrhu soud I. stupně vyhověl a usnesením, čj. E 370/95-25, ze dne 29. 1. 1998, řízení zastavil a rozhodl o nákladech řízení v částce 824,- Kč. Proti usnesení soudu I. stupně podal povinný odvolání, a to pouze do rozhodnutí o nákladech řízení. Odvolání však Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením, čj. 12 Co 202/98-31, ze dne 20. 4. 1998, odmítl pro jeho opožděnost. Proti usnesení krajského soudu podal navrhovatel ústavní stížnost, v níž namítá, že napadeným usnesením byl poškozen na svých právech, protože odmítnutím odvolání mu bylo znemožněno uplatňovat své právo u soudu. Pochybení spatřuje v tom, že usnesení o zastavení řízení mu nebylo doručováno do vlastních rukou, ale bylo doručeno sousedce. Od ní pak zásilku převzal v domnění, že okamžik doručení sousedce nemá vliv na běh lhůty pro podání odvolání. Navrhovatel argumentuje tím, že s usnesením, kterým je konečným způsobem rozhodnuto o jeho právech, má být nakládáno stejně jako s rozsudkem, který musí být doručen do vlastních rukou. Navrhovatel upozorňuje na rozšiřující se praxi soudů zasílat zásilky jinak než do vlastních rukou, čímž je adresát často zbavován možnosti podání opravného prostředku. Uvedeným postupem soudu bylo podle názoru navrhovatele porušeno jeho právo na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Navrhovatel proto žádal, aby Ústavní soud nálezem zrušil napadené usnesení s tím, že krajský soud je povinen o odvolání meritorně rozhodnout. III. ÚS 358/98 Ústavní soud již mnohokrát ve svých rozhodnutím konstatoval, že není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu proto právo vykonávat dozor nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů může Ústavní soud zasáhnout pouze tehdy, byly-li pravomocným rozhodnutími soudu porušeny základní práva a svobody chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Vzhledem k tomu, že navrhovatel se dovolával ochrany základního práva zakotveného v Listině, přezkoumal Ústavní soud napadené rozhodnutí i řízení mu předcházejí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná. Jádrem ústavní stížnosti je otázka doručování usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem navrhovateli. Nemá pravdu navrhovatel v tom, tvrdí-li, že usnesení v jeho věci mělo být doručováno stejným způsobem jako rozsudek ve věci. Způsob doručování písemností soudu účastníkům je upraven v příslušných ustanoveních o.s.ř. K meritu věci se vztahuje ust. §46 odst. 2 o.s.ř., které připouští možnost doručení písemnosti jiné dospělé osobě bydlící v témže bytě nebo v témže domě, je-li ochotna obstarat odevzdání písemnosti. V uvedeném ustanovení není požadováno doručení do vlastních rukou. Doručení do vlastních rukou je podle §47 odst. 1 o.s.ř. požadováno u těch písemností, u nichž to stanoví zákon (výslovně), popřípadě, nařídí-li to předseda senátu. V předmětné věci bylo rozhodováno usnesením o zastavení řízení podle §268 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Způsob doručení usnesení vyplývá z §168 odst. 2 o.s.ř., tj. usnesení je doručováno účastníkům, nikoliv však do vlastních rukou. Doručení do vlastních rukou nenařídil ani předseda senátu, a proto doručování podle §46 odst. 2 os.ř. bylo doručováním řádným. Lhůta pro podání odvolání pak počala běžet od doručení tzv. jiné osobě v domě bydlící. Námitka navrhovatele v tom smyslu, že mu sousedka předala písemnost opožděně, neovlivňuje počítání lhůty pro podání odvolání. Je třeba v tomto případě přisvědčit krajskému soudu, že odvolání bylo podáno opožděně, když písemnost byla doručena dne 24. 2. 1998, lhůta pro podání odvolání počala běžet dne 25. 2. 1998 a její běh skončil dne 11. 3. 1998, avšak navrhovatel podal odvolání až 16. 3. 1998 (předání k poštovní přepravě). Vzhledem k výše uvedenému konstatoval Ústavní soud, že odvolací soud postupoval nikoliv podle své úvahy a libovůle, ale přesně v souladu s příslušnými ustanoveními o.s.ř., a proto dospěl Ústavní soud k závěru, že nedošlo k 111. ÚS 358/98 porušení základního práva navrhovatele. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout jako návrh zjevně neopodstatněný. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 3. prosince 1998 JUDr. Vladimír Jurka předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:1998:3.US.358.98
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 358/98
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 3. 12. 1998
Datum vyhlášení  
Datum podání 12. 8. 1998
Datum zpřístupnění 30. 10. 2007
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán  
Soudce zpravodaj Jurka Vladimír
Napadený akt rozhodnutí soudu
rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost - §43/2/a)
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 99/1963 Sb., §46 odst.2, §47, §167, §168, §268
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení právo na soudní a jinou právní ochranu
Věcný rejstřík doručování
řízení/zastavení
lhůta/procesněprávní
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka  
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-358-98
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 32075
Staženo pro jurilogie.cz: 2016-05-28