ECLI:CZ:US:1998:3.US.461.97
sp. zn. III. ÚS 461/97
Usnesení
III. ÚS 461/97 ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl dne 21. 7. 1998 v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Holländera a soudců JUDr. Vlastimila Ševčíka a JUDr. Vladimíra Jurky mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J.D., zastoupeného advokátem JUDr. J.P., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 3. 6. 1997, sp. zn. 25 Co 490/96, a rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 18. 4. 1996, sp. zn. 8 C 126/94, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností napadl stěžovatel pravomocného rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 3. 6. 1997 (sp. zn. 25 Co 490/96), jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Benešově ze dne 18. 4. 1996 (sp. zn. 8 C 126/94), a tvrdil, že napadenými rozhodnutími byla porušena jeho ústavně zaručená základní práva, zejména ta daná čl. 96 Ústavy, čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Porušení těchto stěžovatel spatřuje v tom, že obecné soudy ve svých rozhodnutích dospěly na základě provedeného dokazování k jiným právním závěrům než on a že v důsledku toho zamítly jím uplatňovaný nárok na peněžitou náhradu.
III. ÚS 461/97
V další části své ústavní stížnosti pak stěžovatel vede právní a skutkovou polemiku se závěry obecných soudů, a to ve vztahu k hodnocení provedených důkazů a ve vztahu k jeho návrhům na další doplnění dokazování.
Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Stěžovatel svoji ústavní stížnost podkládá polemikou s právními závěry obecných soudů, které rozhodovaly v řízení o jím uplatněném nároku na peněžité plnění (na zaplacení částky 238.824,- Kč), a dále polemikou se způsobem a významem hodnocení provedených důkazů, když závěrem ve své ústavní stížnosti dovozuje, že obecné soudy měly provedené důkazy vyhodnotit v jeho prospěch a jeho návrhu vyhovět.
Ústavní soud ve své ustálené judikatuře již dříve vyložil, za jakých podmínek je oprávněn zasahovat do činnosti obecných soudů, a proto postačí na ně stěžovatele odkázat (viz Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1 až 8, kupř. nález III. ÚS 61/94 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 3., č. 10, vydání 1. Praha, 1995) a jen stručně připomenout, že Ústavní soud, jako orgán ochrany ústavnosti stojící mimo soustavu soudů obecných (čl. 83 úst. zák. 1/1993 Sb.), je oprávněn zasáhnout do rozhodovací činnosti obecných soudů pouze tehdy, jestliže obecné soudy nepostupují v souladu s Listinou základních práv a svobod, zejména pak s obsahem její hlavy páté, a jestliže tak svým postupem porušují zásady spravedlivého procesu. Respektují-li obecné soudy ve své jurisdikci jak podmínky dané procesními předpisy, v posuzované věci podmínky občanského soudního řádu, tak kautely plynoucí z ústavního pořádku republiky, nespadá do pravomoci Ústavního soudu jurisdikcí obecných soudů přezkoumávat.
Ústavní soud neshledal, že by ve stěžovatelově věci postupem obecných soudů došlo k porušení ustanovení páté hlavy Listiny základních práv a svobod (čl. 36 Listiny základních práv a svobod) a pokud jde o tvrzená porušení čl. 11 Listiny základních práv a svobod, i zde je třeba stěžovatele odkázat na ustálenou judikaturu Ústavního soudu, v níž Ústavní soud vyložil, jak ústavní ochraně z tohoto článku plynoucí rozumět a za jakých podmínek je lze poskytnout (kupř. III. ÚS 23/93 in Ústavní soud České republiky: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 1., č. 5, Praha 1994).
III. ÚS 461/97
Posuzovaná ústavní stížnost byla proto shledána jako zjevně neopodstatněná, když zjevnost této neopodstatněnosti plyne jak z povahy stěžovatelem tvrzených důvodů, tak z ustálené judikatury Ústavního soudu, na níž bylo příkladmo odkázáno.
Nezbylo proto, než o podané ústavní stížnosti rozhodnout, jak ve výroku tohoto usnesení se stalo [§43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§43 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
V Brně dne 21. července 1998 JUDr. Pavel Holländer
předseda senátu Ústavního soudu