ECLI:CZ:US:1998:3.US.489.97
sp. zn. III. ÚS 489/97
Usnesení
III. ÚS 489/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti ing. D.S., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel podal dne 23. 12. 1997 ústavní stížnost, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 29. 12. 1997. Ústavní stížnost směřuje proti usnesení Krajského soudu v Plzni, čj. 13 Co 336/97-14, ze dne 31. 7. 1997, kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Rokycanech, čj. Nc 383/97-7, ze dne 14-5. 1997, o zamítnutí žádosti navrhovatele o ustanovení zástupce z řad advokátů. Podle názoru navrhovatele bylo napadeným usnesením Krajského soudu v Plzni porušeno jeho základní právo na spravedlivý proces.
Podle ust. §72 zák. č. 182/1993 Sb. je fyzická osoba oprávněna podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím soudu bylo porušeno její základní právo chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy ČR. Pro podání ústavní stížnosti však cit. zákon stanoví náležitosti, které musejí být splněny, aby bylo možno zahájit řízení o předmětné ústavní stížnosti. Podle §72 odst. 2 cit. zákona lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů, přičemž tato
III. ÚS 489/97
lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Pokud je ústavní stížnost podána po uvedené lhůtě, pak podle §43 odst. 1 písm. b) cit. zákona musí soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítnout jako návrh opožděný.
V předmětné věci ústavní stížnost směřuje do usnesení Krajského soudu v Plzni, čj. 13 Co 336/97-14, ze dne 31. 7. 1997, které podle doručenky, založené ve spisu sp. zn. Nc 383/97 Okresního soudu v Rokycanech, nabylo právní moci dne 12. 9. 1997. Vzhledem k ust. §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb. lhůta pro podání ústavní stížnosti počala plynout tímto dnem a skončila dne 10. 11. 1997. Ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě až dne 23. 12. 1997. Z uvedených časových údajů jednoznačně vyplývá, že předmětná ústavní stížnost byla podána po lhůtě stanovené cit. zákonem pro její podání.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993 Sb. odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. ledna 1998
JUDr.Vladimír JURKA
soudce Ústavního soudu ČR