ECLI:CZ:US:1998:4.US.411.97
sp. zn. IV. ÚS 411/97
Usnesení
Ústavní soud České republiky rozhodl o návrhu F.C., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu bylo dne 3. 11. 1997 doručeno podání, označené jako stížnost pro porušení zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, z jehož obsahu je patrné, že navrhovatel nesouhlasí s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 4. 1997, č. j. 17 Co 78/97-65.
Vzhledem k tomu, že podání nemělo náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon"), byl navrhovatel přípisem ze dne 25. 11. 1997 (doručení vykázáno dne 28. 11. 1997) poučen o způsobu a podmínkách pro řízení před Ústavním soudem a vyzván k odstranění vad návrhu ve lhůtě do 15. 12. 1997. Navrhovatel dopisem ze dne 2. 12. 1997 sdělil, že z důvodu onemocnění a vybrání si správného advokáta nemůže dodržet stanovenou lhůtu. S přihlédnutím k uvedené skutečnosti byla navrhovateli prodloužena lhůta do 30. 1. 1998. Ústavní soud pak dne 16. 1. 1998 obdržel další žádost navrhovatele o prodloužení lhůty, a to z důvodu přetrvávající nemoci.
S ohledem na okolnosti, které dosud navrhovateli znemožňují odstranit vady návrhu, Ústavní soud požádal Okresní soud ve Svitavách o sdělení, kdy usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 4. 1997, č. j. 17 Co 78/97-65, nabylo právní moci, popř. zda proti němu bylo podáno dovolání, když bylo odvolací řízení zastaveno. Okresní soud ve Svitavách dne 28. 1. 1998 sdělil, že předmětné usnesení nabylo právní moci dne 3. 6. 1997 a nebylo proti němu podáno dovolání.
Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona lze podat ústavní stížnost ve lhůtě šedesáti dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Podle ustanovení §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, za takový prostředek se nepovažuje návrh na povolení obnovy.
V daném případě nabylo napadené rozhodnutí právní moci dne 3. 6. 1997 a návrh byl podán dne 1. 11. 1997 (podle razítka podací pošty); a je tedy zcela evidentní, že se tak stalo po uplynutí zákonné lhůty.
Nelze přehlédnout ani to, že stěžovatel měl možnost podle ustanovení §238a odst. 1 písm f) občanského soudního řádu podat proti usnesení odvolacího soudu dovolání.
Za dané situace Ústavní soud dospěl k závěru, že stěžovatelem podaný návrh byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání, a proto byl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnut, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků. V případě návrhu podaného v zákonné lhůtě by soudce zpravodaj byl nucen jej rovněž odmítnout, a to pro jeho nepřípustnost (§43 odst. 1 písm. f) zákona). Soudce zpravodaj s ohledem na výše uvedené již nepovažuje prodlužování lhůty k odstranění vad návrhu za účelné.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. února 1998
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj