ECLI:CZ:US:1998:4.US.457.97
sp. zn. IV. ÚS 457/97
Usnesení
IV. ÚS 457/97
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 14. ledna 1998 ve věci ústavní stížnosti JUDr. S.H., zastoupeného advokátkou JUDr. Z.H., proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 9. 1997, čj. 15 Ca 342/97-28, a rozhodnutí Okresního úřadu, referátu regionálního rozvoje, ze dne 21. 4. 1997, sp. zn. RRR/SŘ/305/97-T, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedeným rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem a Okr.ú., referátu regionálního rozvoje, stěžovatel uvádí, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 1, čl. 11 odst. 1 -a 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i článku 10 Ústavy ČR. Zástupci Městského úřadu v B. totiž nepostupovali podle zákona, neuzavřeli se stěžovatelem dohodu o odkoupení části parcely č. 122 v k. ú. B. ani se neřídili ustanovením článku 11 odst. 4 Listiny, podle
2 - IV. ÚS 457/97
kterého vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné jen ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. Tím stěžovateli znemožnili s uvedenou nemovitostí vlastnicky disponovat, držet ji, užívat a nakládat s ní podle svobodné úvahy. Z těchto, jakož i dalších důvodů, domáhá se proto stěžovatel zrušení napadených rozhodnutí.
Z obsahu spisu Okr.ú., referátu regionálního rozvoje, sp. zn. RRR/SŘ/305/97, Ústavní soud zjistil, že rozhodnutím Městského úřadu v L., s.ú., ze dne 10. 2. 1997, čj. 332/409/96, byla zamítnuta stěžovatelova žádost o stavební povolení na přestavbu stodoly na p. č. 122 v k. ú. B. K odvolání stěžovatele rozhodl Okr.ú., referát regionálního rozvoje, již citovaným rozhodnutím ze dne 21. 4. 1997 tak, že napadené rozhodnutí potvrdil. Z obsahu spisu 15 Ca 342/97 Krajského
soudu v Ústí nad Labem ústavní soud dále zjistil, že rovněž citovaným rozsudkem tohoto soudu byla stěžovatelova žaloba, domáhající se zrušení uvedeného rozhodnutí Okr.ú., referátu regionálního rozvoje, zamítnuta. V obsáhlém odůvodnění tohoto rozsudku krajský soud uvedl, jaké důvody jej vedly k zamítnutí stěžovatelovy žaloby, zejména pak to, že výkladem ustanovení §29 odst. 3 stavebního zákona lze dovodit, že schválený územní plán sídelního útvaru, počítající s demolicí určité stavby, je závazným podkladem i při rozhodování stavebního úřadu o vydání stavebního povolení. Ustanovení odstavce čtvrtého §62 stavebního zákona obsahuje pouze některé z důvodů, pro které lze žádost o vydání stavebního povolení zamítnout, takže k takovému negativnímu rozhodnutí může dojít i z dalších důvodů. Ve správním soudnictví, jak dále konstatuje krajský soud, není soud oprávněn zkoumat věcnou správnost správního aktu, nýbrž pouze jeho zákonnost. Není tedy podstatné, zda ve schváleném územním plánu sídelního útvaru předpokládané úpravy komunikace, zasahující též vlastnictví stěžovatele, jsou řešeními optimálními a zda nebylo možno volit řešení jiná.
Byla-li tedy předmětem správního řízení pouze otázka přípustnosti přestavby stěžovatelovy nemovitosti a skončilo-li toto řízení zamítnutím stěžovatelovy žádosti o stavební povolení na tuto přestavbu, a pouze tato otázka byla také předmětem soudního přezkumu, může ústavní soud v řízení o ústavní stížnosti stěží zabývat se okolnostmi, týkajícími se uzavření dohody o odkoupení části stěžovatelových nemovitostí, případně jejího vyvlastnění, neboť již jde o zcela jiný, z rámce stávajícího řízení se vymykající, okruh otázek. Tím méně může se pak Ústavní soud vzhledem k dosavadnímu předmětu řízení zabývat další,
- 3 - IV. ÚS 457/97
dosud nezkoumanou, otázkou, zda "nečinností" správního orgánu došlo k omezení stěžovatelových dispozičních práv ve smyslu ustanovení §123 občanského zákoníku.
Uvedenou skutečnost považuje Ústavní soud za natolik evidentní, že mu nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení §43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnout.
Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 14. ledna 1998
Vladimír Čermák
soudce zpravodaj