ECLI:CZ:US:1999:1.US.289.98
sp. zn. I. ÚS 289/98
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojena Güttlera a soudců JUDr. Vladimíra Klokočky a JUDr. Vladimíra Paula ve věci ústavní stížnosti P. R., zastoupeného advokátkou JUDr. B. Š., proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 30. 1. 1998, č.j. 10 C 200/93-284, a proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 31. 3. 1998, č.j. 10 Co 197/98-290, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se včas podanou ústavní stížností domáhá zrušení výše označených usnesení Okresního soudu v Karlových Varech a Krajského soudu v Plzni. Napadeným usnesením Okresního soudu v Karlových Varech byla zamítnuta jeho žádost o osvobození od soudního poplatku z dovolání ve výši 487.400,- Kč ve věci navrhovatele Drobného zboží, s.p. v likvidaci, proti odpůrcům 1) P. R. a 2) T., a.s., o zaplacení částky 11,953.335,- Kč s přísl. Okresní soud tak rozhodl na základě předloženého potvrzení o majetkových poměrech žalovaného P. R., z něhož vyplývá, že má dostatečný příjem a soudní poplatek z dovolání může zaplatit. Z daňového přiznání žalovaného P. R. za rok 1996 bylo zjištěno, že odpisy činily celkem 350.067,- Kč a z toho odpisy nemovitostí činily 20.634,- Kč. Majetková situace žalovaného byla taková, že JUDr. H. poskytl směnku ve výši 15 milionů korun a to poté, co získal obchodní dům PRIOR Ostrov již v roce 1992 a dosud dluží částku, která je předmětem tohoto sporu.
Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 31. 3. 1998, č.j. 10 Co 197/98-290, usnesení Okresního soudu v Karlových Varech potvrdil, neboť zjistil - mimo jiné - že kupní smlouvou ze dne 16. 9. 1998 prodal P. R. kupujícím F. a Ing. M. R. dům čp. 45 v H. Ž. - Ostrov za kupní cenu 3,500.000,- Kč. Krajský soud uvedl, že podmínky pro osvobození žalovaného P. R. od soudního poplatku z dovolání nejsou splněny, když kromě důvodů, souvisejících s jeho příjmem z podnikání, je evidentní, že jako prodávající předmětné nemovitosti získal uvedenou kupní cenu.
Stěžovatel v ústavní stížnosti namítá, že oba soudy ve svých úvahách vycházejí pouze ze skutečnosti, že v dřívějších letech podnikal a disponoval větším majetkem. Neberou však v úvahu, že podnikání již ukončil a z bývalého majetku mu zbyly dluhy a špatně dobytné pohledávky, kterými již nedisponuje. Zmiňovaná pohledávka vůči JUDr. H. ve výši 15 milionů korun byla převedena na a.s. T. oproti převzetí dluhu ve výši 12 milionů korun. Pokud stěžovatel prodal nemovitost v H. Ž., pak tento majetek náležel firmě a výnos byl použit na splácení úvěrů. Podobně tomu bylo i v případě prodeje obchodního domu v Ostrově, k němuž došlo 31. 11. 1996. Od 1. 1. 1997 stěžovatel nepodniká a není zaměstnán, a nemá tedy žádný majetek ani příjem, z kterého by mohl soudní poplatek zaplatit. Proto se domnívá, že soudy obou stupňů posoudily jeho finanční situaci velmi povrchně a jednostranně, čímž porušily jeho právo na soudní ochranu podle článku 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Proto stěžovatel navrhl, aby byla obě napadená usnesení obecných soudů zrušena.
K ústavní stížnosti se vyjádřil jako účastník řízení Krajský soud v Plzni, který uvedl, že žádosti stěžovatele o osvobození od soudního poplatku nebylo vyhověno z důvodů uvedených v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Krajský soud dále předložil výpis z živnostenského rejstříku stěžovatele, z něhož vyplývá, že svoji podnikatelskou činnost ukončil pouze z části. Výpis byl pořízení dne 21. 9. 1998.
Okresní soud v Karlových Varech se k ústavní stížnosti nevyjádřil, pouze odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí.
Drobné zboží Ch., s.p. v likvidaci, jako vedlejší účastník řízení namítlo, že stěžovatel neuvedl všechny okolnosti rozhodné pro posouzení jeho majetkových poměrů a nezmínil se o majetku nabytém při vypořádání bezpodílového vlastnictví manželů za trvání manželství. Pokud uzavřel dohodu o vypořádání s manželkou pro sebe nevýhodně, neuvedl, proč tak učinil a proč by to mělo být důvodem pro aplikaci ust. §138 odst. 1 občanského soudního řádu. Vedlejšímu účastníku je známo, že stěžovatel má příjmy z podnájmu nebytových prostor obchodního domu Prior v Ostrově nad Ohří. Nelze považovat za porušení článku 36 Listiny, pokud soud zamítne žádost "o zproštění povinnosti k úhradě soudních poplatků" na základě skutečností, o kterých svědčí u soudu předložené listiny.
Dalšímu vedlejšímu účastníku T., a.s., v Dobřanech se nepodařilo ústavní stížnost doručit, přestože byla tomuto účastníku zaslána třikrát, takže se k ní nevyjádřil.
Ústavní soud dospěl k těmto závěrům.
Stěžovatel se dovolává práva na soudní ochranu podle čl. 36 Listiny výhradně proto, že byla zamítnuta jeho žádost o osvobození od soudního poplatku z dovolání, neboť - podle jeho názoru - soudy obou stupňů posoudily jeho finanční situaci velmi povrchně a jednostranně. V podstatě se domáhá přehodnocení dokazování, které ohledně jeho finančních poměrů obecné soudy provedly.
Ústavní soud již v řadě svých rozhodnutí vyslovil, že není orgánem působícím v soustavě obecných soudů a že mu proto nepřísluší zpravidla přehodnocovat dokazování před nimi prováděné. K porušení ústavně garantovaného práva na spravedlivý proces a tedy k situaci, kdy Ústavní soud zruší rozhodnutí obecného soudu, proto v zásadě může dojít pouze tehdy, jestliže jsou právní závěry obecného soudu se skutkovými zjištěními v extrémním nesouladu (srov. Ústavní soud: Sbírka nálezů a usnesení - svazek 11, Vydání 1., Praha C. H. Beck 1999, nález č. 81 ve věci sp. zn. I. ÚS 280/97).
V souzené věci se však o takový případ nejedná. Okresní soud v Karlových Varech rozhodoval na základě potvrzení o majetkových poměrech stěžovatele, z něhož dovodil, že týž má dostatečný příjem a může soudní poplatek z dovolání zaplatit. Dále vycházel ze zjištění, že stěžovatel poskytl JUDr. H. směnku ve výši 15 milionů korun a to poté, co získal obchodní dům PRIOR v Ostrově. Krajský soud v Plzni doplnil poznatky ohledně finanční situace stěžovatele zjištěním, že tento dne 16. 9. 1998 prodal F. a Ing. M. R. dům čp. 45 v H. Ž. - Ostrov za kupní cenu 3,500.000,- Kč, takže podmínky pro jeho osvobození od zaplacení soudního poplatku z dovolání nejsou splněny. Ústavní soud považuje tato zjištění za dostatečně přesvědčivá a přehodnocování provedených důkazů mu nepřísluší, neboť - jak již bylo uvedeno - k extrémnímu nesouladu mezi zjištěními obecných soudů a jejich právními závěry nedošlo.
Proto Ústavní soud dospěl k závěru, že napadenými usneseními Okresního soudu v Karlových Varech a Krajského soudu v Plzni základní práva a svobody stěžovatele, jichž se dovolával, porušeny nebyly.
Z těchto důvodů senát Ústavního soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků rozhodl tak, že ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný podle ust. §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné
V Brně dne 25. srpna 1999
JUDr. Vojen Güttler
předseda senátu Ústavního soudu