ECLI:CZ:US:1999:1.US.363.99
sp. zn. I. ÚS 363/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vojenem Güttlerem o ústavní stížnosti stěžovatele R., a.s., zastoupeného advokátem JUDr. D. U., proti rozhodnutí Městského úřadu v Kladně ze dne 26. 2. 1999, č.j. ŽP/1187/98-249/Ví, proti rozhodnutí Okresního úřadu Kladno ze dne 10. 5. 1999, č.j. ŽP 1540/99 Od 249.1 St. a o návrhu na zrušení ustanovení §9 odst. 3 zák. č. 125/1997 Sb., o odpadech, takto:
Ústavní stížnost se odmítá .
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností ze dne 22. 7. 1999 domáhá zrušení rozhodnutí Městského úřadu v Kladně ze dne 26. 2. 1999 (pozn.: v hlavičce rozhodnutí je mylně uveden rok 1998), č.j. ŽP/1187/98-249/Ví, kterým mu nebyl udělen souhlas k podnikání v oblasti nakládání s komunálním odpadem na území města Kladna a rozhodnutí Okresního úřadu Kladno ze dne 10. 5. 1999, č.j. ŽP 1540/99 Od 249.1 St., jímž bylo napadené rozhodnutí městského úřadu potvrzeno. Stěžovatel se domnívá, že uvedenými rozhodnutími došlo k porušení ustanovení odst. 1 čl. 26 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listiny"), který "zaručuje každému právo svobodně podnikat" a dále jeho odst. 2, z něhož "vyplývá že podmínky a omezení pro výkon určitých činností nebo povolání může stanovit pouze zákon".
S článkem 26 odst. 2 Listiny je podle názoru stěžovatele v rozporu ustanovení §9 odst. 3 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějšího předpisu (dále jen "zákon o odpadech"), "které dává pravomoc obci, aby stanovila podmínky, ze kterých může být souhlas s podnikáním v oblasti nakládání komunálním odpadem udělen", neboť "podmínky k podnikání nestanoví pak zákon, ale norma nižší právní síly, nebo dokonce rozhodnutí obce nemající obecně závazný charakter". Ustanovení §9 odst. 3 zákona o odpadech dále podle mínění stěžovatele vede ke stavu, "kdy podmínky jednotlivých subjektů pro podnikání v oblasti nakládání komunálním odpadem nejsou rovné, neboť každá obec stanoví zcela volně a neomezeně jiné podmínky pro podnikání, což je v rozporu s ust. čl. 1 Listiny základních práv a svobod". Dále stěžovatel odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 25. 8. 1998, sp. zn. Pl.ÚS 14/98, který se podle stěžovatelova názoru týká obdobné věci, v němž Ústavní soud "konstatoval, že rozsah předmětu právní regulace obcí je omezen základními právy a svobodami plynoucími z ústavních zákonů a mezinárodních smluv podle čl. 10, jakož i na ně navazujícími zákony". Stěžovatel dodává, že Ústavní soud v témže nálezu dospěl k závěru, že ustanovení čl. 26 odst. 2 Listiny "deleguje ke stanovení podmínek a omezení podnikatelské činnosti zákonodárce a vylučuje jednak subdelegaci a jednak možnou ingerenci jiných orgánů veřejné moci". Proto stěžovatel podle ustanovení §64 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") navrhl, aby bylo - kromě zrušení napadených rozhodnutí správních orgánů - zrušeno i ustanovení §9 odst. 3 zákona o odpadech.
Z ústavní stížnosti a z dokladů, které k ní stěžovatel připojil, vyplynulo, že nepožádal obecný soud, aby v režimu správního soudnictví přezkoumal zákonnost rozhodnutí Okresního úřadu Kladno ze dne 10. 5. 1999, č.j. ŽP 1540/99 Od 249.1 St. (§247 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů). Pro úplnost lze poznamenat, že ve srovnatelné záležitosti (kterou se Ústavní soud zabývá pod sp. zn. I.ÚS 54/99) Krajský soud v Českých Budějovicích svoji kompetenci připustil.
Je proto zřejmé, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ustanovení §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Na základě těchto skutečností soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Vzhledem k odmítnutí ústavní stížnosti se Ústavní soud nezabýval návrhem na zrušení ustanovení §9 odst. 3 zák. č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění pozdějšího předpisu. Jde o návrh pouze akcesorický, který sdílí právní osudy odmítnuté ústavní stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. srpna 1999
JUDr. Vojen Güttler
soudce zpravodaj