ECLI:CZ:US:1999:1.US.526.99
sp. zn. I. ÚS 526/99
Usnesení
I. ÚS 526/99
Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Vladimírem Klokočkou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele M. B., s. r. o., právně zastoupené advokátem JUDr. V. K., proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 27. 8. 1999, č. j. FŘ 3713/4/99, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Rozhodnutím Finančního úřadu pro Prahu 1 ze dne 18. 2. 1999, č. j. FÚ 1-71/294/99/Haz., byla stěžovateli uložena pokuta ve výši 50 000 Kč podle §48 odst. 1 písm. c) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, za porušení §4 odst. 1 cit. zákona. Důvodem zahájení správního řízení, které vyústilo v uložení pokuty, byla skutečnost, že podle Finančního úřadu stěžovatel provozoval anketu "Český slavík 98" bez povolení Ministerstva financí a jedná se tedy o nepovolenou spotřebitelskou soutěž loterijního typu.
Finanční ředitelství pro hl. město Prahu rozhodnutím ze dne 27. 8. 1999, č. j. FŘ - 3713/4/99, odvolání stěžovatele v předmětné věci podle ustanovení §59 odst. 2 zák. č.71/1967 Sb., o správním řízení, zamítlo a rozhodnutí Finančního úřadu potvrdilo v plném rozsahu.
Proti tomuto rozhodnutí Finančního ředitelství podal stěžovatel dne 25. 10. 1999 ústavní stížnost. Z obsáhlého návrhu vyplývá, že stěžovatel především polemizuje s právním názorem finančních orgánů, který považuje za nesprávný, jelikož je přesvědčen, že v daném případě nejde a nemůže jít o loterii nebo jinou podobnou hru ve smyslu zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Ústavněprávní argumentace stěžovatele pak spočívá pouze ve vyslovení názoru, že postupem Finančního ředitelství pro hl. město Prahu došlo k porušení ustanovení čl. 2 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, neboť nesprávná interpretace cit. zákona o loteriích vedla k neoprávněnému uložení finanční sankce. Stěžovatel proto Ústavnímu soudu navrhl, aby napadené rozhodnutí Finančního ředitelství zrušil.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 1 písm. a) a §75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
Podle §244 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen "o. s. ř.") ve správním soudnictví přezkoumávají soudy na základě žalob nebo opravných prostředků zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy. Rozhodnutími správních orgánů se rozumí rozhodnutí vydaná jimi ve správním řízení, jakož i další rozhodnutí, která zakládají, mění nebo ruší oprávnění a povinnosti fyzických nebo právnických osob (§244 odst. 3 o. s. ř.).
Z výše uvedeného vyplývá, že v daném případě měl stěžovatel proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. město Prahu podat žalobu podle hlavy druhé, části páté o. s. ř., pojednávající o správním soudnictví. Podle ustanovení této hlavy se postupuje v případech, v nichž fyzická nebo právnická osoba tvrdí, že byla na svých právech zkrácena rozhodnutím správního orgánu a žádá, aby soud přezkoumal zákonnost tohoto rozhodnutí, pokud některá rozhodnutí nejsou z tohoto přezkumu vyloučena podle §248 o. s. ř.
Pokuta byla stěžovateli uložena na základě §48 odst. 1 písm c) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, (za porušení §4 odst. 1 cit. zákona), který opravňuje Finanční úřad tuto pokutu uložit právnické osobě, provozující bez povolení loterii nebo jinou podobnou hru.
Podle §248 odst. 2 písm. e) o. s. ř. soudy nepřezkoumávají mj. rozhodnutí o pořádkových pokutách, tedy opatřeních, jejichž účelem je zajistit hladký průběh určitého řízení a součinnost jeho účastníků, pokud by jeho průběh ztěžovali či mařili. Proto je možno ukládat je i opakovaně. Ve zkoumaném případě se o pořádkovou pokutu nejedná, jelikož uvedené znaky pořádkové pokuty nejsou naplněny a pokuta ostatně není ani jako pořádková označena. [Pro úplnost Ústavní soud dodává, že ustanovení §248 odst. 2 písm. e) o. s. ř. ve slovech "včetně rozhodnutí o pořádkových pokutách" jako neústavní (23. 11. 1999) zrušil dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.]
Protože stěžovatel nepodal proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hl. město Prahu žalobu, která nebyla ze soudního přezkumu vyloučena, resp. z obsahu spisu nevyplývá, že by tak učinil a napadl ústavní stížností přímo výše uvedené rozhodnutí, nevyčerpal tak všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
Ústavní soud byl proto nucen podle §43 odst. 1 písm e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost jako nepřípustnou odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně 1. prosince 1999
Prof. JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu