ECLI:CZ:US:1999:2.US.18.99
sp. zn. II. ÚS 18/99
Usnesení
II. ÚS 18/99
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud České republiky rozhodl v právní věci ústavní stížnosti M. I., proti postupu orgánů činných v trestním řízení, mimo ústní jednání, takto:
Ústavní stížnost se o d m í t á.
Odůvodnění:
Dne 13. ledna 1999 obdržel Ústavní soud podání stěžovatele. Vzhledem k tomu, že soudci ústavního soudu nemohou poskytovat právní rady možným účastníkům řízení před Ústavním soudem, byl jeho dopis posouzen jako ústavní stížnost. Jen tak se jím mohl ústavní soud zabývat a při splnění podmínek daných ústavou ČR a zákonem č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, rovněž stěžovateli poskytnout soudní ochranu.
Protože toto podání nesplňovalo všechny náležitosti návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem, byl stěžovatel výzvou, kterou obdržel dne 27. ledna 1999, upozorněn na jeho nedostatky a vyzván k odstranění vad s upozorněním, že pokud tak neučiní, bude jeho návrh odmítnut podle §43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona. Výslovně byl přitom upozorněn na to, že na Ústavní soud se může obracet jen prostřednictvím advokáta, a to po vyčerpání všech prostředků, které zákon k ochraně jeho práv poskytuje.
Stěžovatel v odpovědi ze dne 27. ledna 1999 zopakoval své stanovisko a zdůraznil, že žádá o pomoc před zahájením jednání okresního soudu a nepodává návrh. Ústavní soud proto vyčkal, zda stěžovatel svůj názor nezmění. Protože se tak nestalo a ve stanovené lhůtě vady podání neodstranil, bylo rozhodnuto v souladu s §43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona tak, že se návrh odmítá.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 16. února 1999
Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu