ECLI:CZ:US:1999:2.US.270.99
sp. zn. II. ÚS 270/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Miloše Holečka a JUDr. Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti Ing. J. G., zastoupeného JUDr. J. K., proti postupu Krajského obchodního soudu v Brně ve sporech č. j. 9 Cm 197/97-11, sp. zn. 9 Cm 294/97, sp. zn. 9 Cm 72/98 a sp. zn. 9 Cm 19/99, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.
Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 2. 6. 1999, se stěžovatel domáhal toho, aby Ústavní soud uložil Krajskému obchodnímu soudu v Brně nepokračovat dále v průtazích a neprodleně jednat ve sporech č. j. 9 Cm 197/97-11, sp. zn. 9 Cm 294/97, sp. zn. 9 Cm 72/98 a sp. zn. 9 Cm 19/99. Stěžovatel se domnívá že postupem výše uvedeného soudu došlo k porušení jeho práva zakotveného v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Ve své ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že v řízení ve shora uvedených věcech dochází ke značným průtahům, a tím mu vzniká vážná a neodvratitelná újma.
Ústavní soud si vyžádal vyjádření Krajského obchodního soudu v Brně k projednávané věci.
Ve svém vyjádření k ústavní stížnosti, které došlo Ústavnímu soudu dne 16. 7. 1999, soudce JUDr. M. W. uvádí, že jako samosoudce rozhodující ve věcech 9 Cm má jeden z nejvyšších měsíčních výkonů v rejstříku Cm (cca 70 spisů za jeden měsíc). Přesto má, jak JUDr. W. uvádí ve svém vyjádření, v rámci KOS v Brně zřejmě největší počet nevyřízených sporů - 1582 (k datu 2. 7. 1999). K této sumě je nezbytné připočítat cca 250 věcí, ve kterých je soud povinen zahájit řízení bez návrhu pro existenci podmínek vyplývajících z obchodního zákoníku. Vedle těchto údajů vyjmenovává JUDr. W. ve svém vyjádření i další činnosti, které vykonává.
Soudce JUDr. M. W. ve svém vyjádření dále uvádí: "Při své práci se řídím obecnou zásadou rovnosti účastníků řízení vyplývající z čl. 1 Listiny základních práv a svobod a napadené věci vyřizuji v závislosti na termínu zahájení řízení. "
Ústavní soud neshledal, že by v činnosti jednajícího soudu k porušení hmotněprávních či procesněprávních předpisů, které by měly za následek porušení ústavně zaručených práv nebo svobod.
Ústavní soud při shrnutí výše uvedených skutečností neshledal, že by ze strany jednajícího soudu byl porušen čl. 36 Listiny, zakotvující právo na soudní ochranu.
Na základě výše uvedených skutečností byl nucen Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítnout pro její zjevnou neopodstatněnost.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Vojtěch Cepl
předseda senátu ÚS
V Brně dne 27. září 1999