ECLI:CZ:US:1999:2.US.486.99
sp. zn. II. ÚS 486/99
Usnesení
II. ÚS 486/99
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu
Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci ústavní stížnosti V. L., zastoupeného JUDr. A. P., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.6. 1999, j. 11 Co 599/99-30, usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. 8. 1998, j. 50 E 1159/98-4, platebnímu rozkazu Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 7. 2. 1995, sp. zn. Ro 2633/94, usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 6. 8. 1996, sp. zn. Ro 2633/94-9, usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 1997, čj. 15 Co 22/97-26, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel ústavní stížností ze dne 14. 10. 1999, osobně doručenou Ústavnímu soudu dne 15. 10. 1999, napadl shora označená rozhodnutí.
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že platebním rozkazem vydaným Okresním soudem v Novém Jičíně ze dne 7. 2. 1995, sp. zn. Ro 2633/94, byla stěžovateli uložena povinnost zaplatit navrhovateli Ing. J. A. částku Kč 167 306,60 Kč a náklady řízení ve výši 10 716,- Kč. Stěžovatel proti platebnímu rozkazu podal odpor s tím, že není ve věci legitimován k tomu, aby vystupoval na straně žalovaného, neboť zboží neodebral. Odpor byl však podán po lhůtě a Okresní soud v Novém Jičíně usnesením ze dne 4. 7. 1995, j. Ro 2633/94-7, podaný odpor zamítl. Proti tomuto usnesení podal stěžovatel odvolání ke Krajskému soudu v Ostravě, který usnesením ze dne 31. 1. 1997, j. 15 Co 22/97-26, usnesení okresního soudu potvrdil. Stěžovatel rovněž podal návrh na prominutí zmeškání lhůty k podání odporu proti platebnímu rozkazu. Okresní soud v Novém Jičíně usnesením ze dne 6. 8. 1996, j. Ro 2633/94-9, zmeškání lhůty neprominul. I proti tomuto usnesení podal stěžovatel odvolání ke Krajskému soudu v Ostravě, který usnesením ze dne 31. 10. 1996, j. 15 Co 405/96-17, usnesení okresního soudu potvrdil. Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 1997, čj. 15 Co 22/97-26, podal stěžovatel dovolání, které Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 14. 8. 1997, j. 2 Odon 34/97-36, odmítl. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. 8. 1998, čj. 50 E 1159/98-4, byl pro pohledávku oprávněného Ing. J. A. nařízen výkon rozhodnutí proti stěžovateli pro 167.306,60 Kč
11. ÚS 486/99
s příslušenstvím, a to prodejem movitých věcí. Stěžovatel proti rozhodnutí podal odvolání ke Krajskému soudu v Ostravě. Odvolací soud usnesením ze dne 28. 6. 1999, j. 11 Co 599/99-30, rozhodnutí Okresního soudu v Novém Jičíně potvrdil.
Stěžovatel má zato, že postupem obecných soudů byla porušena jeho základní práva a svobody, a to čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod a dále čl. 90 a čl. 95 Ústavy ČR.
Podle ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Běh lhůty počíná tedy již dnem doručení a tento den se včítá do 60 denní lhůty.
Stěžovatel v ústavní stížnosti uvedl, že napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 6. 1999, sp. zn. 11 Co 599/99, bylo jemu, resp. jeho právní zástupkyni, doručeno dne 16. 8. 1999. Okresní soud v Novém Jičíně na základě dožádání ústavního soudu den doručení 16. 8. 1999 dle doručenky potvrdil. Je tedy zřejmé, že lhůta k podání ústavní stížnosti uplynula dnem 14. 10. 1999.
Protože ústavní stížnost stěžovatele je podána po lhůtě stanovené pro její podání, považoval Ústavní soud za nadbytečné zabývat se otázkou nesplnění všech náležitostí návrhu ústavní stížnosti, resp. plné moci stěžovatele, ve smyslu ustanovení §31 zákona č. 182/1993 Sb., o ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Ze stejného důvodu nepřipadá v úvahu ani návrh na odklad vykonatelnosti usnesení Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 3. 8. 1998, čj. 50 E 1159/98-4, a Ústavní soud se touto otázkou nezabýval.
Z výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 30. listopadu 1999
Vojtěch Cepl
soudce Ústavního soudu