ECLI:CZ:US:1999:2.US.76.99
sp. zn. II. ÚS 76/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti R., a. s., zastoupené JUDr. E. J., proti zásahu orgánu veřejné moci, Katastrálnímu úřadu v Kroměříži, spočívající v odmítnutí pokračování v řízení o povolení vkladu vlastnických práv podle kupní smlouvy ze dne 8. 6. 1998, č. j. V11-1742/48, a Českému úřadu zeměměřičskému a katastrálnímu, takto:
Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á.
Odůvodnění:
Stěžovatel napadá postup Katastrálního úřadu v Kroměříži a vytýká mu, že přerušit řízení o povolení vkladu, č. j. V11-1742/98, na základě poznámky o probíhajícím právním sporu je protiprávní, neboť poznámka v katastru nemovitostí má pouze informativní charakter a nemůže zabránit dispozitivním úkonům vlastníka s jeho majetkem. Dále dovozuje, že ve smyslu platné právní úpravy rozhodují katastrální úřady o návrzích na vklady podle stavu ke dni podání těchto návrhů na vklad. Termín data podání návrhu na katastrální úřad je odlišný od data soudního vydání rozsudku, kdy soud rozhoduje ke dni vydání rozsudku.
Vlastníkem v době podání návrhu na zápis u kat. úřadu může být jiná osoba, než bude určena rozsudkem a faktor času zde působí velké škody, zvláště při platbách úvěru a k němu nabíhajících úroků. Přerušením řízení o zápisu nového vlastníka před ukončením soudního sporu, vylučuje některé ze základních atributů vlastnictví, t. j. věc užívat, požívat a disponovat s ní.
Na základě těchto skutečností stěžovatelé podali Českému úřadu zeměměřičskému a katastrálnímu podnět k přezkoumání postupu Katastrálního úřadu v Kroměříži. Tento nadřízený správní orgán neshledal v postupu prvoinstančního orgánu žádné pochybení a přezkum rozhodnutí Katastrálního úřadu v Kroměříži, č. j. V11-1742/98 ze dne 31. 7. 1998 o přerušení správního řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí mimo odvolací řízení, podle §65 a násl. správního řádu ani nezahájil.
Stěžovatel je přesvědčen, že popsanými zásahy veřejné moci bylo porušeno jeho základní právo vlastnit majetek, jehož ochrana je zajištěna čl. 11 Listiny základních práv a svobod.
Navrhuje proto Ústavnímu soudu, aby zakázal orgánům veřejné moci pokračovat v porušování omezování vlastnického práva a aby přikázal Katastrálnímu úřadu v Kroměříži, aby pokračoval v řízení o povolení vkladu vlastnických práv podle kupní smlouvy ze dne 8. 6. 1998 do katastru nemovitostí.
Ústavní soud po zvážení důvodů, uváděných ve stížnosti a po zvážení odůvodnění obsaženého v rozhodnutí Katastrálního úřadu v Kroměříži o přerušení řízení a s přihlédnutím ke stanovisku Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního v Praze ze dne 7. 1. 1999, č. j. 5043/1998-21, dospěl k závěru, že podaná ústavní stížnost je neodůvodněná, neboť její návrh byl podán po lhůtě, stanovené v ustanovení §72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Rozhodnutí o přerušení řízení bylo správním orgánem vydáno dne 31. 7. 1998. Podle ustanovení §29 odst. správního řádu se proti rozhodnutí o přerušení řízení nelze odvolat. Proto stěžovatel podal nadřízenému správnímu orgánu podle ustanovení §65 odst. 1 SpŘ podnět k přezkoumání cit. rozhodnutí Katastrálního úřadu v Kroměříži.
Nadřízený správní orgán Český úřad zeměměřičský a katastrální v Praze může tento podnět přezkoumat. Protože se jedná o přezkoumání rozhodnutí mimo odvolací řízení, je zde nadřízenému správnímu orgánu dána fakultativa k tomu, zda přezkum provede nebo ne.
Pojem fakultativnosti je ostře ohraničen zákonností přezkoumávaného rozhodnutí, a proto přezkumný správní orgán si nejprve vyjasňuje, zda k porušení zákonnosti ze strany rozhodujícího správního orgánu vůbec došlo. Pokud takové porušení zákonnosti nezjistí, přezkumné řízení vůbec nezahájí. O tom uvědomí toho, kdo podnět podal formou sdělení a nikoli formou rozhodnutí. Jedná se o sdělení úřadu, které nepodléhá přezkumu soudu ve správním soudnictví, neboť není důvodu zasahovat do právní sféry účastníků řízení, protože jejich práva a povinnosti takovým zjištěním nejsou dotčena ( S29-SP2/1994).
Podle ustanovení §248 odst. 2 písm. e) o. s. ř. je v soudním přezkumu nepřípustné přezkoumávání rozhodnutí správních orgánů, která jsou předběžné, procesní nebo pořádkové povahy. Pod pojem "rozhodnutí procesní povahy" správního orgánu spadá i rozhodnutí o přerušení řízení podle ustanovení §29 SpŘ. Stěžovateli nutno přiznat, že podmínky přezkumu rozhodnutí mimo odvolací řízení podle ustanovení §65 odst. 1 SpŘ nejsou plně vyváženy s ustanovením odst. 2 téhož paragrafu. Rovněž tak správní přezkum a soudní přezkum správních rozhodnutí v jejich podmínkách jsou někde kontradiktorní. Tyto námitky stěžovatel neuplatnil.
Chtěl-li se tedy domoci ústavní ochrany, mohl tak učinit ústavní stížností proti rozhodnutí správního orgánu o přerušení řízení, neboť to byl poslední prostředek, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytl (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Soudci zpravodaji proto nezbylo než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítnout podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť byl podán po lhůtě stanovené tímto zákonem.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka
soudce Ústavního soudu
V Brně dne 22. září 1999