ECLI:CZ:US:1999:2.US.97.99
sp. zn. II. ÚS 97/99
Usnesení
II. ÚS 97/99
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti V. H., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 10. 1995, č. j. 25 Ca 273/95-13, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Soudce zpravodaj mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/1993. Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť jde o návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Ústavní stížností, která došla Ústavnímu soudu dne 23. 2. 1999, navrhuje stěžovatel zrušení rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 10. 1995, č. j. 25 Ca 273/95-13.
Ustanovení §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu před jeho novelizací stanovilo, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje.
II.ÚS 97/99
Z telefonického rozhovoru dne 15. 3. 1999 s pracovnicí Krajského soudu v Praze paní N. se Ústavní soud dověděl, že rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 24. 10. 1995, č. j. 25 Ca 273/95-13, nabyl právní moci dne 27. 11. 1995. Z poštovního razítka na obálce zaslaného návrhu ústavní stížnosti vyplývá, že tato zásilka byla podána na poštu v Mnichově Hradišti dne 22. 2. 1999. Stalo se tak tedy až po uplynutí zákonem stanovené lhůty.
Na základě výše uvedených skutečností byl nucen Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítnout, neboť byla podána po lhůtě stanovené pro jeho projednání zákonem č. 182/1993 Sb.
Podáním návrhu po zákonné lhůtě byla pro Ústavní soud zcela uzavřena i možnost, aby byla věc projednána meritorně. Proto bylo nutno návrh odmítnout.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka
soudce Ústavního soudu
V Brně dne 22. března 1999