ECLI:CZ:US:1999:3.US.161.99
sp. zn. III. ÚS 161/99
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti navrhovatele JUDr. K. Š., zastoupeného JUDr. J. M., advokátem, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Navrhovatel podal osobně dne 26. 3. 1999 Ústavnímu soudu ústavní stížnost, v níž brojil proti kádrovému rozkazu ministra vnitra ČSR č. 295 ze dne 28. 4. 1970, protože jím údajně byla porušen jeho základní práva. Návrh později k výzvě Ústavního osudu doplnil podáním ze dne 21. 6. 1999 v tom smyslu, že ve skutečnosti napadl rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 9. 1997, čj. 17 Co 427/97 a související rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 17. 2. 1997, čj. 5 C 212/96-15.
Ústavní soud si vyžádal spis Okresního soudu v Praze 7, sp.zn. 5 C 212/96, a z něj zjistil, že napadený rozsudek Městského soudu v Praze byl navrhovateli doručen dne 3. 10. 1997.
Podle §72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje a není-li takového prostředku dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.
Z uvedeného je zřejmé, že navrhovatel podal svou ústavní stížnost po lhůtě shora uvedené.
S ohledem na uvedenou skutečnost proto Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle §43 odst. 1 písmeno b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout, jako návrh, který byl podán po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. září 1999