ECLI:CZ:US:1999:3.US.209.99
sp. zn. III. ÚS 209/99
Usnesení
III. ÚS 209/99-6
Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 13. května 1999 v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Jurky, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vlastimila Ševčíka, ve věci ústavní stížnosti I. R., zastoupeného JUDr. M. T., advokátem, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. března 1999, sp. zn. 8 To 31/99, a Městského soudu v Praze ze dne 22. února 1999, č. j. 4 T 29/98-963, takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Ústavní stížností, podanou 26. dubna 1999, se navrhovatel domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. března 1999, sp. zn. 8 To 31/99, i Městského soudu
v Praze ze dne 22. února 1999, č. j. 4 T 29/98-963. Uvedl, že je od 1. října 1997 ve vazbě, když byl 30. září 1997 zadržen po propuštění z vazby a bylo proti němu vzneseno obvinění pro trestný čin podle §197 písm. a) trestního zákona. Dodatečně byl pak obviněn z trestného činu krádeže a trestného činu vraždy. Vzhledem k tomu, že se již ve vazbě dříve nacházel pro obvinění z trestného činu vraždy, bylo konáno šetření a shromažďovány důkazy. Proto poté, co mu skončila čtyřletá vazba a měl být propuštěn na svobodu, vznesení obvinění považuje za účelová. V současné době je ve vazbě déle než 5 let a zamítnutí stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. února 1999, která směřovala do výroku o dalším trvání vazby, považuje za zásah do práv zaručených čl. 8 odst. 5 a čl. 38 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Senát, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
III. ÚS 209/99-7
Z obsahu rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 22. února 1999, sp. zn.
45 T 29/98, Vrchního soudu v Praze ze dne 11. března 1999, sp. zn. 8 To 31/99, jakož i obsahu návrhu bylo zjištěno, že stěžovatel byl vzat do vazby usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 1. října 1997, sp. zn. Nt 2462/97, když mu bylo sděleno obvinění ze spáchání trestného činu podle §197a trestního zákona (násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci), později bylo vzneseno obvinění i z trestného činu krádeže a vraždy. Stěžovatel je v souvislosti s označeným obviněním ve vazbě od 31. září 1997 a pokud jde o důvody trvání vazby, tyto oba soudy ve svých rozhodnutích obsáhle a přesvědčivým způsobem objasnily. Ústavní soud proto neshledal zásah do práv, jichž se stěžovatel v návrhu dovolává.
Pro uvedená zjištění byl návrh, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. března 1999, sp. zn. 8 To 31/99, jako zjevně neopodstatněný podle §43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnut. Stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze je stížností nepřípustnou, poněvadž nesměřuje proti rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje [§43 odst. 1 písm. e), §72 odst. 2, §75 odst. 1 citovaného zákona].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. května 1999
JUDr. Vladimír Jurka
předseda III. senátu Ústavního soudu